Státověda vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- představitelé státu dovnitř – zastupitelský orgán = parlament, ústavodárná a zákonodárná pravomoc
- působnost:
a) věcnou , b) územní, c) časovou, d) osobní, e) funkční (procesně instanční)
- pravomoc:
a) ústavodárné, b) zákonodárné, c) výkonné , d) soudní , e) kontrolní a dozorová
- způsob vzniku (ustavování osob)
a) volené, b) jmenované, c) dědičné, d) virilní
- osobní složení a tvorba vůle:
a) monokratické = 1 persona, b) kolegiální = parlament
- délka funkčního období osob
a) určitou (parlament, vláda), b) relativně určitou (stanovena horní hranice - odchod do penze), c) neurčitou (soudní orgány), d) trvalou (monarcha)
Zásady organizace státu *
- určité vztahy mezi jednotlivými částmi státu
- ovlivněno politicko-právním a organizačním aspektem moderního státu
Státně politická podoba organizačního aspektu:
- výrazné projevy dělby moci, závislost a vázanost moci
- legislativa, exekutiva a jurisdikce odděleny z hlediska tvorby rozhodnutí
- x spojeny organizačně (kreační oprávnění vůči sobě navzájem) a funkčně (normativní iniciativa, právo veta, společná souhlasná vyjádření)
- u všech fudamentálni ústavní úprava + další zákonná úprava – organizačně kompetenční normy, jejich souhrn je označován za organizační právo
- interní normativní akty – úprava vztahů uvnitř státních orgánů (statuty, řády)
Organizační hledisko:
- vzájemné vztahy mezi státními orgány
- aplikace zásad organizace a řízení, rychlé nalézání řešení
- pouze v rámci intra legem (x extra legem a extra viam)
Organizační zásady:
- zásada nezávislosti
- zásada souřadnosti – postavení státních orgánů na stejné úrovni, obvykle stejný rozsah pravomoci, ale jiný rozsah působnosti (ministerstva, soudy, zastupitelství)
- zásada koordinace – slaďování činnosti státních orgánů prostřednictvím zákonů, instrukcí ad
- zásada subordinace – nadřízenost x podřízenost, projevy vertikality
- zásady koncentrace a dekoncetrace – soustřeďování činností, koncentrace je v moderních státech nepraktická, dekoncentrace ve vertikální a horizontální podobě
- zásada decentralizace – rozhodovací pravomoci, i mimo rámec státu – autonomní veřejnoprávní korporace
Kořeny vzniku a fáze vývoje ústavy moderního státu *
- psané ústavy jsou jdním z významných mezníků vývoje moderního státu
- označení stát – 1513 N. Machiavelli (x republica, civitas, regnum, imperium, koruna)
- prvky moderního státu – státní moc, státní aparát, obyvatelstvo, právní systém
- státní moc
- roztříštěná moc feudálů se koncentruje v rukou panovníka
- absolutní panovník musí z praktických důvodů rozdělit svou moc mezi další orgány
- poté i formální dělba moci (legislativa x exekutiva x judikativa)
- monarcha se vyděluje ze společnosti, stává se jejích reprezentantem