Státověda vypracované otázky

- představa o nadřazenosti psaného dokumentu nad obyčeje

- teorie egalitarismu a libealismu (rovnost a svoboda lidské bytosti)

- myšlenka „bible“ občanů, racionalismus

- vliv anglické revoluce – různé projekty ústav (Dohoda lidu, Instrument of Government)

- první fáze vývoje

- organizace státní moci a dělba moci (USA 1787, Francie 1789)

- druhá fáze vývoje

- úprava vztahu státní moci a jedince, samospráva

- Belgie 1831, Pillersodorfova 1848, prosincová 1867, ústavy po 1. světové válce

- další typy: vedoucí role jediné strany (SSSR 1936, Polsko 1935)

- třetí fáze vývoje

- zakotvení cílů státní činnosti a hodnot, státní moc je jimi vázaná

- důsledek světových válek a hromadného porušování ZPaS

- Japonsko 1947, Itálie 1947, SRN 1949, Řecko 1975, Španělsko 1978, postsocialistické země

1. Druhy ústav z hlediska jejich typologie *

- ústavy právní a faktické

- členění v sociologickém a právním smyslu

- v sociologickém má ústavu každý stát, i když je jen v obyčejovém právu

- v právním jde p zachycení žádoucího modelu společenských mocenských vztahů v různých pramenech práva

- normativní teorie – existence právního řádu předpokládá nějakou základní normu

- ústava v právně logickém smyslu – je východiskem pro právo

- ústava v pozitivně právním smyslu – normotvůrce na jejím základě určí pravidla pro tvorbu práva

- ústavy ve formálním, materiálním a ideálním smyslu

- ústavní materie – souhrn pravidel, která určují základní mocenské poměry ve státě, jeho organizaci, fungování a vztahy vůči jednotlivci, případně jiným státům

- ústava v materiálním smyslu – všechna pravidla, která upravují ústavní materii, bez ohledu na to, kde v právním řádu se nacházejí

1) vztah ústava - stát – ústava má označit nejvyšší státní orgány, způsob jejich utvoření, jejich poměr ad, scházejí cíle a hodnoty, do takovéto ústavy mohou patřit i volební zákony, jednací řády, rozpočtová pravidla, kompetenční normy ad. – nejsou ústavou v formálním smyslu

2) vztah ústava - právo – ústava reguluje tvorbu NPA, hlavně tvorbu zákonů - v širším smyslu je ústava totéž co právní řád, v užším smyslu upravuje tvorbu NPA, v nejužším pojetí upravuje tvorbu NPA s vyšší relevancí

3) vztah ústava – společnost – vztah společenských sil, které jsou v určité zemi, ústava ve formálním smyslu je bezcenná

4) vztah ústava – politika – ústavu tvoří zákony regulující politickou organizaci země bez ohledu na formu, kterou jsou přijaty

- ústava ve formálním smyslu (17. – 18. století) – ústava je základní zákon, odlišný od zákonů obyčejných (forma, procedura změny, název, systematika), nemusí obsahovat celou ústavní materii, ta se může změnit, aniž by se to projevilo na ústavě formální

- ústava v ideálním smyslu – teorie, co má ústava obsahovat, aby se mohla nazývat ústavou