Státověda vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- ústavy rigidní a flexibilní
- rigidní – lze je změnit jedině složitějším způsobem než obyčejné zákony
- toto je stíženo např. poměrem sil ve státě, neschopností stran získat v parlamentě většinu
- flexibilní – lze je změnit stejným způsobem jako obyčejné zákony
- Nový Zéland, Izrael, Čína
- některé ústavy neobsahují ustanovení o proceduře změny vůbec
- v některých zemích vůbec neexistuje ústava (VB) nebo je ústavní materie obsažena v řadě obyčejných zákonů (Nový Zéland, Izrael, Srí Lanka)
- ústavy psané a nepsané
- monolegální, kodifikovaná – ústava je tvořena pouze jedním dokumentem
- polylegální – ústavní materie je obsažena ve více ústavních zákonech (Francie 1875, Rakousko 1867), z nichž jeden může být označený jako Ústava (ČR, Rakousko, Španělsko)
- ústavy reálné a fiktivní
- shoda litery ústavy se skutečností (realitou)
- normativní ústava – odpovídá realitě, politický proces probíhá podle jejích norem
- nominalistická ústava – platí, ale nepoužívá se
- sémantická ústava – realizuje se, ale pouze v zájmu nositele moci, x demokracii
- ústavy původní a přenesené
- původní – ústavy, od kterých se opisuje (USA 1787, Belgie 1831, Francie 1875)
- přenesené – platnost nějaké ústavy se přenese na nové území (VDR a Vietnam 1975, SRN a NDR 1990) – zvláštní formou přenesené ústavy je obnova dříve platných ústav
- ústavy dohodnuté, oktrojované a revoluční
- podle způsobu přijetí a podle toho, kdo je přijal
- oktrojované – panovník je dal společnosti ze své autority (Charte constitutionelle)
- dohodnuté – výsledek dohody rozhodujících společenských sil
- revoluční – zakotvení zájmů vítězné společenské síly, potlačené zájmů ostatních složek
- ústavy z hlediska státního zřízení a formy vlády
- federální, unitární, monarchistické, republikánské
Funkce ústavy moderního státu *
- záleží na obecném chápání uspořádání společnosti a státu
- funkce právní – základní zákon, vrcholek právního řádu
- funkce politická – základní politická pravidla hry o moc
- funkce ideologická – zaměření určitého státu a společnosti, ideologie
- funkce kulturní – právní a politická kultura společnosti, obecné kulturní hodnoty a povaha národa, někdy se označuje za funkci výchovnou
- základní funkcí ústavy je v právním a ústavním státě funkce regulace fundamentálních společenských vztahů
- otázka, zda má být ústava neutrální nebo cílená – zneužity mohou být obě (ústava Výmarské republiky 1919 i Rakouska 1920 byly neutrální)
- od konce 2. světové války obsahují ústavy obranné mechanismy proti zneužití
- funkce právní – základní funkce
- právně normativní zajistění:
1) legitimace výkonu státní moci – nositelem moci je lid, ten, kdo dodrží ústavní způsob nabytí moci, je legitimován rozhodovat o politických záležitostech