Státověda vypracované otázky

2) reprezentace – orgány zajišťující reprezenci uvnitř i navenek

3) integrace – základní principy fungování státu a společnosti

- volby, politická práva, fungování ústavních orgánů, právo na odpor

- obsah ústavy může být vynucován potřebnými prostředky

- zdůvodnění obsahu ústavy a její potřebnosti

- organizace státu a kontrola státní moci

- vztah jedince a státu + zprostředkující činitelé (strany, hnutí, spolky)

4) kontrola výkonu moci ve státě a společnosti – ústava určuje, komu patří moc ve státě, prostředy jejího výkonu a její kontrola

5) stabilizace, nadřazenost a relativní neměnnost určitého řádu, pravidel, organizace a vztahů ve státě a společnosti – zajištěno vyšší právní silou ústavních norem

1. Obsah ústavy *

- 4 důležité pojmy – funkce, předmět, obsah a forma

- funkce – regulace fundamentálních společenských vztahů

- předmět – tyto společenské vztahy

- obsah (ústavní materie) – ústavní normy, které vymezují práva a povinnosti subjektů fundamentálních společenských vztahů a stanovují pravidla jejich chování v rámci těchto vztahů (otázka, zda je útavodárce něčím vázán nebo je neomezený)

- tvorba ústavy je vždy podmíněna zvláštnostmi daného státu

- vztah ústavy v materiálním a formálním smyslu

- dvě hlediska – hledisko státní moci (její postavení, vztahy mezi orgány a vůči jednotlivci ad) x hledisko jednotlivce (ústava je nástroj omezení státní moci, rovné zacházení ad)

- existuje asi 200 platných ústav – obsah se v některých otázkách velmi liší

Model ústavního obsahu

- ustanovení o organizaci a činnosti státu

1) normy zřizující a rušící stát jako takový – v ústavách se vyskytuje výjimečně (zánik státu bývá spíše výsledkem války než ústavního aktu, zánik ČSFR je výjimka)

2) normy určující území a obyvatelstvo státu – hranice, režim jejich změn, vnitřní členění, udělování státního občanství, cizinecký režim

3) normy upravující otázky výkonu státní moci – nejobsáhlejší složka, nositelé státní moci, dělba státních funkcí, status státních orgánů, hlavně kompetenční normy (i negativního obsahu), normy pro mimořádné situace, kreační a organizační normy, normy zřizovací a ustavovací, rozpočet, finance, vnitřní struktura

- organizační pravidla činnosti – objevují se pouze výjiměčně (pravidla časová, procedurální, účast jiných osob na jednání)

4) normy určují charakter právního řádu, jeho složky a vazby navenek a důsledky rozhodnutí orgánů státní moci – operativní normy – nakládání s právními předpisy, stupňovitá výstavb právního řádu a jeho vztah k mezinárodnímu právu, právoplatné přijetí, platnost a účinnost předpisů – jejich kvalita (ÚZ, Z, podzákonný předpis), kdo může předpisy vydávat, základní pravidla pro vydávání IPA