Státověda vypracované otázky

5) normy upravující členění státní organizace – subjekty federace, rozdělení působnosti,

6) ústavní normy symbolizující stát – preambule, státní symboly, hlavní město

- ustanovení vyjadřující vztah státu ke společnosti a jednotlivcům a navenek

- vymezení specifického vztahu státu a jedince – státní občanství

- liberální stát – autonomní prostory jednotlivce chráněné před zásahy státní moci

- demokratický stát – možnost jednotlivce podílet se na správě veřejných věcí

- sociální stát – úkoly státu poskytovat nějaká plnění

- klasifikace – podle povinného subjektu (závaznost pro každého, pro stát, určitou funkci státní moci) x podle oprávněného subjektu (práva občanů, žen, rodičů)

- ustanovení umožňující omezit ZPaS v mimořádných situacích

- ustanovení vyjadřující vztah státu navanek – k jiným státům (zahraniční politika, pravidla pro uzavírání mezinárodnch smluv a jejich transformace, možnost omezit státní suverenitu

- ustanovení vyjadřující státní cíle a hodnoty, na které je stát vázán

- liší se od ústavních principů, které vyjadřují obsah ústavy

- státní cíle – ústavní ustanovení, která představují cíle státu v určitých oblastech (výrazněji se objevují až po 2. světové válce)

- stanovení úkolů státu ve vztahu k nezaměstněným, nemocným, podpora rodiny a mládeže, ochrana životního prostředí, ochrana spotřebitelů

- někdy není možné je odlišit od ZPaS

- odchylky od typického schématu obsahu ústavy

- ve směru zužování standardní ústavní materie – výjimečně, např. ignorování existence politických stran, nestanovení délky volebního období, počtu poslanců ad,

- ve směru rozšiřování standardí ústavní materie – obtížné posoudit, někde může jít o základní otázku, jinde ne, např- prohibice, odměna za nalezení ropy, pravidla sportovních utkání, silniční pravidla ad

- možnost vlivu občanů na obsah zákonodárství (např v USA a Švýcarsku mohou lidé ovlivnit obsah ústavy – ne zákonů, někdy prosadí do ústavy něco, co by jinde bylo pouze v zákoně)

1. Dynamismus a stabilita ústavy *

Stabilita ústavy

- ústava není předpis na jedno volební období

- výsledky voleb by na ústavu neměly mít vliv – pokud není její změna volebním tématem

- ústavní principy by měly platit pro všechny složky společnosti

- faktory ovlivňující stabilitu ústavy

1) povaha regulovaných společenských vztahů

2) společenské síly, které za ústavou stojí a úroveň politické a právní kultury

3) právní vlastnosti ústavy – abstraktnost norem, ztížená procedura změny

4) šíře záběru ústavy – čím rozsáhlejší ústava, tím častější změny

5) úroveň zpracování ústavy

6) činnost ústavu aplikujících orgánů (Ústavní soud)

- od 17. století – problém nezměnitelných nebo složitěji měnitelných ustanovení