Státověda vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- nemá právo absolutního veta vůči zákonům, nemá zákonodárnou iniciativu
- nemůže zasahovat do složení vlády, nemůže odmítnout její demisi, musí ji odvolat při vyslovení nedůvěry
- vedoucí postavení parlamentu, oddělení zákonodárné a výkonné moci
- vláda je závislá na parlamentu a je mu odpovědná
- jmenování předsedy vlády je jen symbolické, stává je jím vůdce vítězné strany
- panovníkovi akty požadují kontrasignaci člena vlády, jinak neplatné
- „panovník panuje, ale nevládne“
- vláda nese odpovědnost za akty panovníka („král nemůže nic špatného“)
- pravomoci panovníka jsou buď formálně zrušeny nebo jich nevyužívá - spící prerogativy
- např. VB, Švédsko, Norsko, Dánsko, Japonsko, Belgie, Španělsko
- přechodný stupeň od absolutní k parlamentní monarchii (doba nástupu buržoazie)
- vládne panovník a stavové
- panovník je hlavou státu, má výkonnou moc, jmenuje a odvolává vládu a je jejím předsedou
- vláda provádí politiku panovníka a je mu odpovědná - není odpovědná parlamentu
- existuje parlament, ale je ještě omezen mocí panovníka
- pokud parlament vysloví nedůvěru vládě, má to spíše doporučující charakter
- parlament vydává zákony, ale panovník má právo veta a může parlament rozpustit
- panovník obvykle jmenuje část horní sněmovny, udržuje si právo zákonodárné iniciativy
- je omezen zákony, ústavou a rozpočtem
- např. Saudská Arábie, Jordánsko, Kuvajt, Nepál
- parlament zaujímá nejvyšší místo mezi státními orgány
- vláda je jmenována pezidentem na základě voleb a je odpovědná parlamentu
- parlament může vyslovit vládě nedůvěru, jejímž důsledkem je podání demise do rukou prezidenta - pokud ji nepřijme, musí rozpustit parlament a vypsat nové volby
- hlavu státu (prezidenta) volí parlament, tato funkce je vykonávána samostatně, neexistuje přímá závilost na parlamentu
- nepřímá závislost je zprostředkována vládou - institut kontrasignace (právní akty hlavy státu podléhají spolupodpisu člena vlády, který je odpovědný parlamentu)
- postavení nejvyšších státních orgánů = parlament, prezident, vláda
- pokud dojde ke zvýšení pravomocí výkonných orgánů, může dojít ke vzniku speciálních forem vlády
- např. Itálie, Irsko, Rakousko, Česká republika
- je zde důsledně provedena dělba moci a výkon nejvyšších státních funkcí
- princip konkurence nejvyšších státních orgánů
- prezident = moc výkonná, parlament = zákonná, soud = soudní
- prezident není na parlamentu závislý, není mu odpovědný, má právo veta a právo zákonodárné iniciativy
- jmenuje vládu = jeho poradní sbor, vláda není odpovědná parlamentu
- vláda jako samostatný ústavní orgán vlastně neexistuje
- prezident volen přímo nebo nepřímo protřednictvím volitelů