Vypracované otázky

státu, vztahy mezi orgány, členění území státu z hlediska státní

moci, postavení jednotlivce ke státu

→ správní právo: upravuje konkrétní výkon státní moci, jak jsou

vykonavatelná pravidla chování

→ finanční právo: upravuje pravidla chování mezi státem a

společnostmi

→ právo Evropské unie: upravuje specifické mezinárodní instituce

(např. mezinárodní soud), pohybuje se mimo rámec vnitrostátního

práva

→ mezinárodní právo veřejné: upravuje vztahy mezi státy,

mezinárodními organizacemi a mezi nimi navzájem

• ke zkoumání předmětu státovědy je kromě právních předpisů a norem důležitá i historie, politologie, sociologie, filozofie, politická geografie, ekonomie,….

• na základě popisu (deskripce) usilujeme o zobecnění (preskripci), což vede k úvahám o budoucí právní úpravě a k rozšíření vzdělání

Metody státovědy

• je to způsob zkoumání jevu z určitého hlediska

Obecné metody

• empirické metody

→ pozorování: zjišťování toho, jak co býti má vypadá

→ experimentování: mělo by to být spíše přemýšlení než důsledná

aplikace

• racionální metody

→ dedukce: z obecného se usuzuje na jednotlivé; z obecných norem

vyberu něco a aplikuji to na konkrétní společenský vztah

→ indukce: vyvozování z jednotlivostí, následné zobecňování; proces

normotvorby

→ analogie: setkání se se společenským vztahem, který není právně

upraven, hledání podobností

Metody speciální

• srovnávání (komparatistika)

→srovnávání v čase a z hlediska území, musí se srovnávat

srovnatelné

→ makropohled (hlavy státu na celém světě) X mezopohled (hlavy

státu v Evropě) X mikropohled (hlavy státu Vyšegradské 4)

• systémová metoda

→ ucelené nazírání na jevy

→ systémy se člení na subsystémy, ty pak na prvky, ty jsou dále

nedělitelné

• dogmatická metoda (juristická, právní): viz.teorie práva

• sociologická metoda: viz sociologie

• exaktní metody: souvisí s problémem kvantifikovatelnosti, v některých oblastech je obtížnější je uplatnit

3. Vztah společnosti a státu v podobě společenské smlouvy

Raný středověk – učení o absorpční reprezentaci

• základem je představa o tom, že jednotky, které tvoří určitou pospolitost, uvědoměle přenášejí právo na správu jejich záležitostí na určité instituce (v oblasti obchodní, výrobní – např. landfrýdy)

Vrcholný středověk – počátky smluvní teorie státu

• představa, že se lidé dohodnou na tom, že výkon vlády přenesou na určitý subjekt

Marsilius z Padovy

• stát není založen na tom, že bůh přenáší moc na jistého panovníka

• stát považoval za něco racionálního, společnost ho vytváří, aby jí sloužil

• stát musí disponovat právním řádem, ten musí regulovat společenské vztahy, nemusí být spravedlivý, nutné jsou pouze sankce a jejich vynutitelnost

Viliam z Ockhamu

• stát není založen na tom, že bůh přenáší moc na jistého panovníka

• je – li panovník tím, kdo nedodržuje právo neb pomíjí moc lidu, má lid právo ho svrhnout, právo vzepřít se tyranii