Vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Johannes Althusius
zakladatel konsensuálních teorií a federalismu
consocciatio: vztah mezi pospolitostmi je vzestupný; existují soukromé (rodina, cech) a veřejné (město, provincie, říše)
comunicatio: dochází k ní mezi i uvnitř pospolitostí; vzájemné ovlivňování na jednotlivých úrovních; je to základ ústavnosti (správného řízení státu, panovník nemá právo do toho zasahovat, ale má ji podporovat)
Renesance – období smluv o vládě
Jean Bodin
teorie absolutní moci panovníka
k zachování pořádku ve společnosti je nutná představa, že společnost přenesla moc, kterou vlastní, na panovníka, ten ji nemá zneužít, ale využít ve prospěch lidu
každý jednotlivec má právo na základní práva - život, vlastnictví, svoboda
když panovník tvoří právo, měl by jej konzultovat s různými institucemi, panovník musí respektovat společnost
Thomas Hobbes
teorie absolutní moci panovníka
k zachování pořádku ve společnosti je nutná představa, že společnost přenesla moc, kterou vlastní, na panovníka, ten ji nemá zneužít, ale využít ve prospěch lidu
v díle Levitant vyjadřuje podstatu moci panovníka, ta je založena na moci lidu
zdůrazňuje základní práva
→ základní přirozené právo: člověk má uspokojovat cíle svými
možnostmi a schopnostmi
→ základní přirozený zákon: člověk má usilovat o mír dokud je
naděje na jeho dosažení, pokud ne, nastupuje na scénu stát
4. Koncepce ústavního státu. Oddělení společnosti a státu v 19.století
17.- 19.století – období smluv o ústavní vládě
představy tom, že stát má moc od lidu, ale neměla by být v rukou jednotlivce, stát má být založen na reálném projevu lidu
sílí představy o rozšíření základních lidských práv a svobod
John Lock
stát je založen na 3 krocích
→ dohoda lidí, že se sjednotí
→ vytvoření představy, že lidé chtějí tvořit pospolitost a budou
uznávat právo většiny na vládu
→ lidé se musí dohodnout, že budou platit daně (finance státu se
oddělí od financí panovníka, z něčeho se musel platit státní
aparát)
státní moc má být rozdělena do dvou institucí – zákonodárná a výkonná
Charles Louis Montesquieu
rozdělení moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní
moderní stát má jednu moc, pouze z hlediska realizace se dělí na 3 institucionální moci; princip neslučitelnosti funkcí a princip vzájemných kontrol
Imanuel Kant
zákonodárné shromáždění má přijímat takové zákony, aby vycházely z vůle lidu
moc lidu je moc nadstátní, právo nelze měnit účelově, ale má představovat obecnější rámec → politika nemá zneužívat práva, zákony mají respektovat širší rámec než zájmy momentální většiny
Jean Jack Rousseau
delegátský princip - reprezentanti nižších úrovní delegují své zástupce do úrovní vyšších, nižší stupeň má právo delegáta odvolat, na vrcholu se vygeneruje tzv. obecná vůle, která kolem sebe má shromáždění a dochází k dělbě práce, může být slučitelnost = vláda shromáždění (Pařížská komuna, Švýcarsko)
moc nemá být ústavně rozdělena mezi instituce