Vypracované otázky

Johannes Althusius

• zakladatel konsensuálních teorií a federalismu

• consocciatio: vztah mezi pospolitostmi je vzestupný; existují soukromé (rodina, cech) a veřejné (město, provincie, říše)

• comunicatio: dochází k ní mezi i uvnitř pospolitostí; vzájemné ovlivňování na jednotlivých úrovních; je to základ ústavnosti (správného řízení státu, panovník nemá právo do toho zasahovat, ale má ji podporovat)

Renesance – období smluv o vládě

Jean Bodin

• teorie absolutní moci panovníka

• k zachování pořádku ve společnosti je nutná představa, že společnost přenesla moc, kterou vlastní, na panovníka, ten ji nemá zneužít, ale využít ve prospěch lidu

• každý jednotlivec má právo na základní práva - život, vlastnictví, svoboda

• když panovník tvoří právo, měl by jej konzultovat s různými institucemi, panovník musí respektovat společnost

Thomas Hobbes

• teorie absolutní moci panovníka

• k zachování pořádku ve společnosti je nutná představa, že společnost přenesla moc, kterou vlastní, na panovníka, ten ji nemá zneužít, ale využít ve prospěch lidu

• v díle Levitant vyjadřuje podstatu moci panovníka, ta je založena na moci lidu

• zdůrazňuje základní práva

→ základní přirozené právo: člověk má uspokojovat cíle svými

možnostmi a schopnostmi

→ základní přirozený zákon: člověk má usilovat o mír dokud je

naděje na jeho dosažení, pokud ne, nastupuje na scénu stát

4. Koncepce ústavního státu. Oddělení společnosti a státu v 19.století

17.- 19.století – období smluv o ústavní vládě

• představy tom, že stát má moc od lidu, ale neměla by být v rukou jednotlivce, stát má být založen na reálném projevu lidu

• sílí představy o rozšíření základních lidských práv a svobod

John Lock

• stát je založen na 3 krocích

→ dohoda lidí, že se sjednotí

→ vytvoření představy, že lidé chtějí tvořit pospolitost a budou

uznávat právo většiny na vládu

→ lidé se musí dohodnout, že budou platit daně (finance státu se

oddělí od financí panovníka, z něčeho se musel platit státní

aparát)

• státní moc má být rozdělena do dvou institucí – zákonodárná a výkonná

Charles Louis Montesquieu

• rozdělení moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní

• moderní stát má jednu moc, pouze z hlediska realizace se dělí na 3 institucionální moci; princip neslučitelnosti funkcí a princip vzájemných kontrol

Imanuel Kant

• zákonodárné shromáždění má přijímat takové zákony, aby vycházely z vůle lidu

• moc lidu je moc nadstátní, právo nelze měnit účelově, ale má představovat obecnější rámec → politika nemá zneužívat práva, zákony mají respektovat širší rámec než zájmy momentální většiny

Jean Jack Rousseau

• delegátský princip - reprezentanti nižších úrovní delegují své zástupce do úrovní vyšších, nižší stupeň má právo delegáta odvolat, na vrcholu se vygeneruje tzv. obecná vůle, která kolem sebe má shromáždění a dochází k dělbě práce, může být slučitelnost = vláda shromáždění (Pařížská komuna, Švýcarsko)

• moc nemá být ústavně rozdělena mezi instituce