Vypracované otázky

→ státní moc: subjektem je stát, konkrétními subjekty jsou státní

orgány

→ veřejnou moc v užším slova smyslu: jejími subjekty jsou nestátní

veřejné právní instituce (subjekty územní s místní sociálně

profesní a kulturně duchovní samosprávy)

11. Suverenita státu, územní svrchovanost

• je to nezávislá a neomezená státní moc, projevuje se dovnitř i vně státu

• stát je subjektem státní moci, tedy i státní suverenity

• na daném státním území se suverenita státu projevuje jako jedna (jednotná) moc neboli jako územní výsost

Vnitřní stránka

• politický charakter toho, od koho stát odvozuje legitimitu státní moci = lid

• konkrétní státní instituce, která suverenitu státu reprezentuje = zejména parlament

Vnější stránka

• navenek reprezentuje suverenitu hlava státu, popř. nejvyšší státní orgány pro mezinárodní styky

• projevuje se zde ale konkurence států, některé se snaží získat větší autoritu, tzn. že se státní moc může dostávat do závislosti na jiných státech, případně uskupení států (díky vojenským, politickým, ideologickým, ekonomickým nebo taktickým činitelům)

• významnou úlohu hraje mezinárodní právo (budováno na obyčejových a smluvních principech), prosazuje se na zásadách svrchované rovnosti, dobrovolnosti a reciprocity

• od závislosti nutno odlišit stav, kdy se stát svobodně rozhoduje o tom, že se stává součástí určitého vyššího (nadstátního) celku nebo uskupení států

• mezinárodní právo se tak může díky recepci dostávat do vnitrostátního právního řádu

Pozn:

• nesuverénní státní moc: státní moc v nedemokratických státech, nenaplňuje znak legitimity, je závislá z hlediska interna státu na určité politické straně, armádě nebo církvi

• zvláštním případem je moc v absolutistických státech, která je personifikována v osobě monarchy (Bodin – je to nejvyšší moc nad občany a poddanými nevázanou žádným právem)

12. Státní suverenita a území. Územní režimy

• viz otázka 11 a 13

13. Podoby režimu státního území

Územní režimy

Režim terra nulius

• "území bez pána"

• není zde uplatňována suverénní moc žádného státu ani mezinárodní územní režim

• existoval spíše v období historickém, dnes téměř není, je nepravděpodobný (má spíše charakter doprovodný)

Režim státního území statický

• existuje zde územní výsost a územní jurisdikce, určitá část zemského povrchu,

která se od ostatních částí odděluje státními hranicemi

Pozn: státní hranice je právem vymezená spojnice bodů na zemském

povrchu, vzniká v podobě mezinárodní smlouvy, rozhodnutí

mezinárodního orgánů, vnitrostátních pramenů práva;

existují 3 způsoby tvorby hranic

→ orografický: sleduje se přesně reliéf zemského povrchu

→ geometrický: vychází se z nejkratší možné spojnice mezi dvěma

body v terénu

→ astronomický: postupuje se podle rovnoběžek a poledníků