Vypracované otázky

→ ústavní komise, která se zabývá posouzením otázky, zda návrh je

či není v souladu s ústavou

→ finanční komise

→ věcný výbor

• druhé čtení

→ Parlament posuzuje návrh ve všeobecné rozpravě a jednotlivé

právní instituty na základě doporučení jednotlivých komisí a

výborů

→ pak by mělo být "jasno"

• třetí čtení

→ mělo by být věnován organizačně-technickým, gramatickým,

podstatu neměnícím záležitostem, často se však i tady diskutuje

k různým klíčovým otázkám (dochází k taktizování, politikaření)

Přijetí

• schválení návrhu

• v ústavách požadována určitá většina (v případě ústavního zákona kvalifikovaná)

• i když byl přijat, je to stále návrh

• až okamžikem promulgace se z přijatého návrhu stává zákon

• u dvoukomorových Parlamentů by se k návrhu měla vyjádřit horní komora (buď souhlasí, nebo nesouhlasí, nebo souhlasí s pozměňujícími návrhy)

• významnou roli hraje hlava státu, disponuje suspenzivním (pozastavovacím) vetem (pozůstatek absolutního veta)

• pozitivní zákonodárství:určitý pramen práva osahuje právní normu, která vytváří, upravuje nebo ruší společenský vztah

• negativní zákonodárství: spojeno s působením ústavního soudnictví nebo instituce jí na úroveň postavené (může právní normu jen zrušit, ne přijmout)

• institut delegovaného zákonodárství: určitá činnost státu, kdy příprava, projednání a přijetí právní normy je svěřena vládě; tento institut není pravidlem (výjimkou Francie V. republiky, Velká Británie, SRN); tato pravomoc vlády musí být zakotvena v ústavě

• vládě je zakázáno, aby se takové prameny práva dotýkaly ústavy, ústavních zákonů, formy vlády a volebního zákonodárství

18. Moderní stát a jeho činnost v podobě správy

Správa

• činnost udržovací

• je pro ni typické, že probíhá v relativně trvale organizovaných institucích a má funkci regulace (udržení instituce v žádoucím stavu, v zadaných parametrech, aby byla schopna plnit funkci, pro kterou vznikla)

• v soukromých institucích převládá snaha o udržení rovnovážného stavu uvnitř instituce (např. aby byla schopna plnit své závazky)

• ve veřejných institucích je také vnitřní udržení, hlavní funkcí je zaměření navenek

Veřejná správa – státní správa

• parametry pro regulaci určitých společenských vztahů stanoveny zákonodárstvím (nejsou původní, ale odvozené)

• druh státní činnosti, který spočívá v organizování a zajišťování úkolů a cílů státu stanovených v rozhodnutích zákonodárného orgánu

• je všechno to, co zbývá po odečtení činnosti zákonodárné a soudní

• je činností výkonnou - vykonává to, co bylo rozhodnuto zákonodárným orgánem

• je činností podzákonnou (secundum et intra legem) - činnost by nikdy neměla jít nad rámec zákona

• je činností nařizovací, jejím projevem je vydávání