Vypracované otázky

ozbrojených sil atd.

→ organizační: volba konkrétní podoby (zajištění určité činnosti,

vydání určitého závěru, vystavení určitých odborných posudků,

vydávání státních dluhopisů atd.)

Klasifikace státních orgánů dle pravomoci

• ústavodárné: přijetí, změna nebo zrušení ústavy a ústavních zákonů nebo jejich částí

• zákonodárné: přijímání, změny nebo rušení zákonů, zákonných opatření či obdobných projevů primární normotvorby

• výkonné (správní): přijímání, změny nebo rušení odvozených normativních právních aktů a individuálních aktů aplikace práva, ale i organizačních projevů pravomoci

• soudní: vydávání, změna nebo rušení individuálních právních aktů, přezkoumávání a rozhodování o zákonnosti a ústavnosti zákonů, jednotlivých právních předpisů a individuálních právních aktů, tvorba precedentů

• kontrolní a dozorová: kontrola, podávání návrhů, upozorňování a informování (státní kontrolní orgány, inspekce, státní zastupitelství, ombudsman)

23. Státně mocenský charakter činnosti státního orgánu. Pravomoc státního orgánu

Státně mocenský charakter činnosti státního orgánu

• je to specifická vlastnost, kterou se státní orgán odlišuje od ostatních složek státního mechanismu

• v právně legitimním smyslu se jedná o oprávnění a povinnost státního orgánu státně mocensky působit ve společenských vztazích

• může použít i státního donucení

• těchto oprávnění a povinností se státní orgán nemůže vzdát (přestal by vystupovat jako vykonavatel státní moci, nemohl by realizovat práva a povinnosti)

• státní orgány vystupuje při realizaci státní moci jménem státu

Pravomoc státního orgánu

• vypovídá o jeho postavení z hlediska způsobilosti projevovat se právem předpokládaným, vyžadovaným a zpravidla přesně vymezeným způsobem

• určité právní prostředky, které má státní orgán k realizaci své působnosti

→ výraz oprávnění státního orgánu chovat se a působit na

společenské vztahy

→ způsobilost vydávat právní akty, přijímat rozhodnutí v dalších

formách, případně činit další opatření

→ oprávnění a povinnost vynucovat tyto akty státní mocí, případně

státním donucením

Druhové hledisko

• tzv. rozsah oprávnění právně kvalifikovaným způsobem působit na společenské vztahy a jednat právem vymezených forem aktů pravomoci, tzn. způsobilosti

→ normotvorná: vydávat normativní právní akty

→ primární pravomoc: ústavodárná, zákonodárná

→ sekundární pravomoc: vydávání odvozených právních aktů

(nařízení vlády, vyhlášky ministerstev atd.)

→ právně aplikační: zejména ve formě individuálních aktů (soudní

rozsudky, správní rozhodnutí), ustavování některých státních

orgánů, jejich odpovědnosti, schvalování určitých smluv, vysílání

ozbrojených sil atd.