Vypracované otázky

• volené, jmenované, dědičné, virilní

Podle osobního složení a tvorby vůle

• monokratické, kolegiální

Podle funkčního období

• určitá délka: parlamenty, vlády, hlavy států

• relativně určitá délka: např. horní hranice věku

• neurčitá délka: např. soudci

• trvalá délka: např. doživotní hlavy států

26. Zásady organizace státu

Organizace státu

• vypovídá o uspořádání státu jako celku

• někdy prezentována pod pojmem státní mechanismus

• zahrnuje

→ organizačně strukturní podobu státu

→ činnost a vzájemné působení jednotlivých částí organizace státu

→ právem vymezené působní státních orgánů ve společnosti i

v mezinárodním a nadstátním prostředí

• je to politicko – právně institucionalizovaný systém realizace státní moci a státní suverenity

Mezi jednotlivé části náleží

• státní orgány: základní a rozhodující složky státu, jsou charakterizovány podle působnosti, pravomoci a státně – mocenského charakteru jejich činnosti

• zvláštní složky: policejní a bezpečností síly, popř. další instituce (armáda); nedisponují mocenskou pravomocí

• státní organizace a státní zřízení: realizují další funkce (dopravní, energetické, výzkumné, strategicko výrobní, speciální a hospodářské organizace, zařízení školská, zdravotnická, sociální, kulturní); stát je zřizuje a z části nebo zcela financuje; nedisponují mocenskou pravomocí

• státní aparát

→ někdy používán alternativně vedle státního mechanismu, jindy

jako souhrnné označení státních orgánů a některých orgánů

(úředních osob) zvláštních složek státního mechanismu

→ nezahrnuje problematiku státních organizací a státních zařízení

(zajišťují jen záležitosti vnitřního řízení a správy)

Zásady organizace státu

• organizační hledisko popisuje vzájemné vztahy mezi státními orgány, a to nejen v právem založené podobě, ale také v podobě, v jaké se mnohdy i fakticky vytvářejí

• zásada nezávislosti: projev teorie dělby moci

• zásada souřadnosti: vypovídá o postavení státních orgánů na téže úrovni (orgány se stejnou mírou pravomoci a odlišující se předmětovou nebo rozsahovou stránkou působnosti, např. ministerstva, soudy na místní úrovni, státní zastupitelství na místní úrovni atd.)

• zásada koordinace (slaďování činnosti): zj. prostřednictvím zákonů (v případě soudů) a dalších právních předpisů (orgány státní správy) a prostřednictvím interních normativních instrukcí (státní zastupitelství)

• zásada subordinace (nadřízenosti a podřízenosti)

• zásada koncentrace a dekoncentrace: zj. rozhodovacích pravomocí; absolutní koncentrace je výjimečná a nepraktická

• zásada decentralizace: rozhodovacích pravomocí a rozhodovací činnosti autonomních veřejnoprávních korporací

27. Kořeny vzniku a fáze vývoje ústavy moderního státu

Kořeny vzniku ústavy