Vypracované otázky

Ústavy z hlediska státního zřízení a formy vlády

• ústavy federální nebo unitární, monarchistické nebo republikánské

29. Funkce ústavy moderního státu

Pozn: ústava jako základní zákon plní celou řadu úkolů a rozmanitým

způsobem ovlivňuje vývoj společnosti

Pozn: funkce ústavy jsou jiné, pokud má být stát výrazem obecného

zájmu než pokud bude stát nástrojem určité třídy k udržení a

rozvoji její moci

Funkce právní

• vychází z vyšší právní síly ústavy jako základu a vrcholku právního řádu

• reguluje fundamentální společenské vztahy (vztahy vznikající mezi lidmi a státní mocí, mezi politickými stranami a voliči, , mezi státem a národnostními menšinami, mezi parlamentem a hlavou státu atd.), které vyjadřují povahu daného státu a společnosti, pomáhá regulovat konflikty, které tuto povahu trvale narušují (snaha získat stát pro sebe)

Funkce politická

• ústavy vyjadřují i základní politická pravidla hry o moc

Funkce ideologická

• ústava je výrazem zaměření určitého státu a společnosti; tuto funkci ústavy plní, i když v nich o ideologii nepadne ani slovo

Funkce integrační

• je – li ústava výsledkem dohody základních společenských sil (konsensu), vede k vytvoření předpokladů pro fungování základních společenských mechanismů

• ústava, která umožňuje účast jedince na správě veřejných záležitostí, napomáhá ztotožnění jeho jednání s fungováním společnosti

Funkce kulturní / výchovná

• ústavy vyjadřují právní a politickou kulturu společnosti, ale i obecně kulturní hodnoty a povahu národa

30. Obsah ústavy

• jsou to ústavní normy, které stanoví pravidla chování v rámci fundamentálních společenských vztahů

• v terminologii ústavní teorie se obsah označuje jako materia constitutionis (ústavní materie)

Ustanovení o organizaci a činnosti státu

• normy zřizující a rušící stát jako takový

→ v ústavách se vyskytují výjimečně

→ zpravidla jsou přijímány v době, kdy stát již existuje, resp.

neexistuje (např.díky válce)

→ výjimkou je náš ústavní zákon o zániku ČSFR

• normy určující území a obyvatelstvo státu

→ vymezení hranic státu, režim jejich změn, vnitřní členění státu

atd.

→ pravidla pro udělování státního občanství a tzv. cizinecký režim

• normy upravující otázky výkonu státní moci

→ upravují otázku nositele státní moci, dělby státních funkcí,

status státních orgánů (včetně názvů a sídla)

→ převládají normy kompetenční, které svěřují jednotlivým státním

orgánům oprávnění a povinnost vykonávat svěřenou funkci

→ normy stanovící, tzn. co má stát dělat a co může dělat

v mimořádných situacích (výjimečný stav, stav branné

pohotovosti, stav ohrožení atd.)

→ normy týkající se finančního hospodaření státu, státního

rozpočtu, rozdělování výnosů z daní atd.