Vypracované otázky

potvrzení v nových volbách atd.

→ kombinace přímé účasti voličů a zastupitelského orgánu: lid

přijímá ústavu schválenou předtím parlamentem, např. Francie

1946, Dánsko 1953

→ rozhodnutí subjektů federace: např. v USA nebo ve

Švýcarsku

Jazyk a délka ústavy

• jazyk by měl být v souladu s výchovnou funkcí ústavy, často vyjadřuje zvláštnosti národní povahy, povaha ústavy ale nutí ústavodárce používat velmi obecné pojmy (ty vyžadují další interpretaci)

• délka: některé ústavy jsou velice rozsáhlé (hlavně jihoamerické státy)

33. Pojem a členění forem státu. Pojem formy vlády a základní členění forem vlády

Forma státu

• vyjadřuje povahu státní moci

• např. u Aristotela (vždy hovořil ve dvojicích)

→ jednotlivec: jedna část formy státu, je pozitivní, např.

monarchie, jednotlivec koná ve prospěch státu; druhá část je

negativní, např. tyranie, jedinec nekoná ve prospěch státu, ale ve

svůj

→ skupinová vláda: pozitivní forma je aristokracie, kdy skupina

vládne ve prospěch státu; negativní forma je oligarchie, kdy

skupina vládne ve svůj prospěch

→ vláda většiny: pozitivní forma je polyteia neboli demokracie, kdy

většina řídí stát ve prospěch společnosti; negativní je

ochlokracie, kdy většina vládne ve svůj prospěch

• ve středověku se hovořilo o formách ideokracie, kdy je vláda odvozená od vyšší úrovně (boží), přičemž pozemská část představovala správu této ideje (např. vztah mezi církevní a světskou mocí)

• koncept jednoty světa: jeden svět má mít jen jednu hlavu, tou musí být papežská moc

• koncept vikariátu: vikářem (správcem) je papež, který světskému panovníkovi poskytuje podíl na správě veřejných záležitostí

• teorie dvou mečů: dva meče byly svěřeny papeži, ten má dát jeden panovníkovi (světské moci)

• Nicolo Machiavelli

→ forma monarchie: v čele stojí monarcha, král

→ forma republiky: všechny ostatní formy kromě monarchie

• v moderním státě vypovídá forma státu o jeho organizaci a fungování, zahrnuje problém formy vlády, státního zřízení a státního režimu

→ státní zřízení: vertikální dělba moci (jaký je vztah mezi státem a

jednotlivými jeho částmi), je to správně – územní členění státu

(ale ne samospráva!), tzn. problém autonomie a regionalismu,

federalismu atd.

→ státní režim: souvisí s problematikou učlenění státu (jaký je

vztah mezi státem a jednotlivcem); nezaměňovat s politickým

režimem (pohled jednotlivce ke státu)

Formy vlády

• jedná se především o povahu vládu, tedy kdo a jakým způsobem vládne a účast občanů na vládnutí

• dále sem patří složení a povaha nejvyšších státních orgánů a vztahy mezi nimi

• vypovídá o tom, kdo je nositelem moci, jak ji vykonává, jaké orgány si k tomu vytváří, jaké vztahy jsou mezi těmito orgány, jaký má nositel moci vztah k občanům a jak je tento nositel moci dosazován