Vypracované otázky

• monarcha vykonává svou funkci zpravidla dědičně a doživotně

• absolutní monarchie (neomezená)

→ panovník je suverénní osobností, ale i suverénním státním

orgánem, soustřeďuje zákonodárnou, výkonnou i soudní moc

→ jeho moc je nedělitelná, jednotná a neomezená, ostatní orgány

státní správy jsou panovníkovi podřízené

→ Francie 18.století, carské Rusko

• konstituční monarchie (omezená)

→ panovník je omezen určitými činiteli, kteří se s ním dělí o vládu

→ monarcha je jedním se státních orgánů, ústavou je vymezen jeho

poměr k ostatním nejvyšším státním orgánům

→ panovník nemá privilegované postavení, je jedním z občanů státu,

má sice suverénní postavení, jeho svrchovanost je ale omezena

ústavou

→ skandinávské země, Velká Británie

• stavovská monarchie

→ panovníkova moc je omezována privilegovanou částí občanů, tj.

stavy

→ je to přechod od absolutní ke konstituční monarchii

Republika

• hlava státu je dočasně volena, platí pro ni právní řád, nemá žádná osobní privilegia

• vztahy mezi nejvyššími státními orgány jsou založeny na zásadě nezávislosti, systému brzd a rovnováh

• princip demokratické volby a dočasnosti funkce

• existence nezadatelných práv občana

• účast občanů na správě státních záležitostí a rovnost občanů

• teorie dělby moci

→ Montesquieu: zákonodárná, výkonná a soudní → tripartita mocí

→ inkompatibilita funkcí poslance s funkcí jinou

→ zákonodárná moc vydává prvotní normy, moc výkonná a soudní

jsou ji podřízeny a musí ji provádět

→ výkonná moc může pozastavovat návrhy zákonů

→ soudní moc působí vůči zákonodárné jako kontrola ústavnosti,

vůči výkonné jako kontrola jejích konkrétních rozhodnutí

• parlamentarismus

→ systém vlády je založen na existenci nejvyššího ústavního orgánu

- parlamentu – jako zastupitelského sboru

→ parlament má výsadní postavení, vykonává zákonodárnou činnost,

kontroluje výkonnou moc, závisí na něm vláda (je mu odpovědná)

→ parlament má výsadní postavení při tvorbě norem (výkonná moc

může vydávat pouze normy podzákonné), obvykle volí i hlavu státu

• parlamentní republika

→ parlament má v soustavě nejvyšších státních orgánů vedoucí

postavení, vláda odpovídá parlamentu

• prezidentská republika

→ nezávislost mocí na sobě, nezávislost nejvyšších státních orgánů

na sobě

→ prezident je hlavou státu a zároveň mu náleží výkonná moc, není

závislý ani odpovědný parlamentu, má právo veta a právo

zákonodárné iniciativy

→ k realizaci výkonné moci si vytváří vládu (je to ale spíše poradní

sbor)

→ parlament je omezen na vydávání zákonů a schvalování rozpočtu

38. Neoprezidentská forma vlády (v V.francouzské republice)

Ústava V.francouzské republiky

• vznik odvozen od několika historických okolností (boj Alžírska za nezávislost, osobnost Šárl de Góla)

• umožňovala časté změny vlády

• má mnoho označení