Vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
14.století
akty panovníka požadují ke své platnosti kontrasignaci
také se objevuje institut trestní odpovědnosti člena vládního orgánu (když nevykonával svou funkci dobře, mohl parlament navrhnout panovníkovi, aby toho člena potrestal, dokonce i trestem smrti), postupně se tato odpovědnost změnila v ústavně – právní odpovědnost (vyslovení nedůvěry místo trestu)
vládní orgán byl tvořen ze členů Dolní sněmovny
Novověk
vláda se začala nazývat kabinetem (scházel se u panovníka v pracovně, v kabinetě)
po Velké buržoasní revoluci se charakter kabinetu začíná radikálně měnit, Jakub II. začal sestavovat kabinet z členů Horní sněmovny, kteří získávali politickou převahu v Dolní sněmovně
prosazovala se zásada, že členem kabinetu by neměl být člen Dolní sněmovny, zanedlouho byla však opuštěna a podmínkou členství v kabinetu se opět stalo členství v Dolní sněmovně
Anna Stuartovna rezignovala na to, aby pravidelně docházela na schůze kabinetu, pověřila jednoho z ministrů, kterého nazývala prvním, aby řídil zasedání vlády
kabinet v 18.století neustále stabilizoval svou pozici (začínal se zabývat samostatně určitou agendou a stále víc přijímal vlastní rozhodnutí)
19.století
v 19.století se prosadil institut vyslovení nedůvěry vládě (nebyla to jen záležitost síly premiéra nebo panovníka, stal se z toho ústavní princip)
do první poloviny 19.století tedy existovala parlamentní forma vlády
v tomto období docházelo k rozšiřování volebního práva, posilovalo se postavení politických stran a politických vůdců (když zvítězili, tak se stali lídry parlamentní většiny, z této pozice se stávali premiéry a mohli si prosazovat své zájmy v Dolní sněmovně)
vláda parlamentu se začíná měnit na vládu kabinetu
v období 2.světové války byly u moci válečné kabinety, byly méně početné (početnost není svázána pravidly) a dominantní úlohu hrál premiér (jako vůdce lidu)
od této doby se hovoří o vládě premiéra
v mírových dobách mí kabinet 16 – 21 členů a vystupuje skutečně jako kolektivní orgán
vnitřní kabinet: je patrnější podle osobnosti premiéra (když je premiér silnější osobnost, je vnitřní kabinet patrnější, premiér konzultuje nejzávažnější otázky jen se dvěma až třemi ministry)
vláda (v širokém slova smyslu) se nikdy neschází na společné schůzi (dochází k individuálnímu jednání premiéra se členy vlády)
¨
37. Monarchistické a republikánské typy forem vlády
Monarchie
monarcha je suverénní osobnost, stojí v čele státu, má privilegované postavení vůči obyvatelstvu
koncepce monarchie
→ teokratické: panovník je zástupce nebo obdoba Boha na světě
→ patriarchální: panovník je obdoba otce rodiny
→ patrimoniální: panovník je vlastník státu, dědic po otci)
→ smluvní: panovník má práva od lidu na základě smlouvy s ním