Vypracované otázky

→ organizační pravidla činnosti nejvýznamnějších státních orgánů

(pravidla časová, procedurální – např. u parlamentu, pravidla

upravující postavení osob, které jsou ve funkcích v orgánech

státní moci)

• normy upravující důsledky rozhodnutí orgánů státní moci

→ pravidla týkající se právních předpisů, zejména zákonů (stanovení

předpokladů jejich právoplatného přijetí, ustanovení o platnosti,

stanoví, kdy lze nějakou věc upravit ústavním zákonem, zákonem,

popř. podzákonnými předpisy)

→ pravidla pro vydávání individuálních právních aktů (usnesení

parlamentu, rozhodnutí prezidenta, rozsudky soudů)

• normy upravující členění státní organizace a státu

→ ve federativních státech určení subjektu federace, rozdělení

působností mezi federaci a členské státy atd.

→ v unitárních státech je tomuto tématu věnována daleko menší

pozornost

• ústavní normy symbolizující stát

→ preambule charakterizující stát z hlediska vývoje, současnosti a

cílů (některé ale preambuli nemají)

→ státní symboly (státní znak, hymna, vlajka, heslo, pečeť atd.),

hlavní město

Ustanovení vyjadřující vztah státu ke společnosti a jednotlivcům navenek (vztahová ustanovení)

• státní občanství

• základní práva a svobody

→ autonomní prostory jednotlivce chráněné před zásahy státní moci

(liberální stát)

→ možnost jednotlivce podílet se na správě veřejných věcí

(demokratický stát)

→ úkoly státu poskytovat jednotlivci nějaká plnění (sociální stát)

→ustanovení umožňující omezení těchto práv (např. postup

v nouzových stavech, stavech ohrožení atd.)

• vztah státu k jiným státům

→ principy zahraniční politiky, pravidla pro uzavírání mezinárodních

smluv a jejich transformaci do vnitrostátního práva, možnost

omezení státní suverenity ve prospěch nadnárodní organizace

Ustanovení vyjadřující státní cíle a hodnoty, na které je stát vázán

• např. cíle státu v oblasti sociální, ekologické, kulturní, hospodářské, politické

31. Dynamismus a stabilita ústavy

Stabilita ústavy

• stabilita obsahu ústavy je důsledkem předpokladu, že ústava není právní normou na jedno volební období (zakotvuje fundamentální společenské vztahy, základy zřízení atd.)

Podmínky stability

• regulované vztahy: názor na demokracii a právní stát by se nemusel měnit i desetiletí

• společenské síly: stojí za ústavou, konsens hlavních demokratických sil ve společnosti

• právní vlastnosti ústavy: abstraktnost norem, ztížená procedura změny

• úroveň zpracování ústavy

• činnosti ústavu aplikujících orgánů: zj. Ústavního soudu

Typy ústav dle jejich ustanovení usilujících o její stabilitu

• nezměnitelné ústavy: takové ústavy, které by se na věčné časy prohlašovaly za nezměnitelné v historii prakticky neexistují

• ústavy zakazující svou celkovou změnu: lze provádět pouze změny v jednotlivých ustanoveních a v duchu ústavy (např. ústava Norska)

• ústavy zakazující změnu jen některých ústavních ustanovení: buď přesně určených ustanovení nebo obecně formulovaných zásad; např. ústavy některých monarchií, ale i např. Francie

• ústavy zakazující změnu jen do určitého období: připouštějí změnu, ale až po určité době (často výsledek kompromisu při jejich přijímání), např. ústav USA 1787 (do roku 1808 nepovolovaly Kongresu zakázat přistěhovalectví nebo dovoz osob)

• ústavy zakazující změnu za určité situace: např. ústava Belgie stanoví, že návrh změnu ústavy nelze projednávat v době války nebo když se sněmovny parlamentu nemohou sejít na státním území