Vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
→ organizační pravidla činnosti nejvýznamnějších státních orgánů
(pravidla časová, procedurální – např. u parlamentu, pravidla
upravující postavení osob, které jsou ve funkcích v orgánech
státní moci)
normy upravující důsledky rozhodnutí orgánů státní moci
→ pravidla týkající se právních předpisů, zejména zákonů (stanovení
předpokladů jejich právoplatného přijetí, ustanovení o platnosti,
stanoví, kdy lze nějakou věc upravit ústavním zákonem, zákonem,
popř. podzákonnými předpisy)
→ pravidla pro vydávání individuálních právních aktů (usnesení
parlamentu, rozhodnutí prezidenta, rozsudky soudů)
normy upravující členění státní organizace a státu
→ ve federativních státech určení subjektu federace, rozdělení
působností mezi federaci a členské státy atd.
→ v unitárních státech je tomuto tématu věnována daleko menší
pozornost
ústavní normy symbolizující stát
→ preambule charakterizující stát z hlediska vývoje, současnosti a
cílů (některé ale preambuli nemají)
→ státní symboly (státní znak, hymna, vlajka, heslo, pečeť atd.),
hlavní město
Ustanovení vyjadřující vztah státu ke společnosti a jednotlivcům navenek (vztahová ustanovení)
státní občanství
základní práva a svobody
→ autonomní prostory jednotlivce chráněné před zásahy státní moci
(liberální stát)
→ možnost jednotlivce podílet se na správě veřejných věcí
(demokratický stát)
→ úkoly státu poskytovat jednotlivci nějaká plnění (sociální stát)
→ustanovení umožňující omezení těchto práv (např. postup
v nouzových stavech, stavech ohrožení atd.)
vztah státu k jiným státům
→ principy zahraniční politiky, pravidla pro uzavírání mezinárodních
smluv a jejich transformaci do vnitrostátního práva, možnost
omezení státní suverenity ve prospěch nadnárodní organizace
Ustanovení vyjadřující státní cíle a hodnoty, na které je stát vázán
např. cíle státu v oblasti sociální, ekologické, kulturní, hospodářské, politické
31. Dynamismus a stabilita ústavy
Stabilita ústavy
stabilita obsahu ústavy je důsledkem předpokladu, že ústava není právní normou na jedno volební období (zakotvuje fundamentální společenské vztahy, základy zřízení atd.)
Podmínky stability
regulované vztahy: názor na demokracii a právní stát by se nemusel měnit i desetiletí
společenské síly: stojí za ústavou, konsens hlavních demokratických sil ve společnosti
právní vlastnosti ústavy: abstraktnost norem, ztížená procedura změny
úroveň zpracování ústavy
činnosti ústavu aplikujících orgánů: zj. Ústavního soudu
Typy ústav dle jejich ustanovení usilujících o její stabilitu
nezměnitelné ústavy: takové ústavy, které by se na věčné časy prohlašovaly za nezměnitelné v historii prakticky neexistují
ústavy zakazující svou celkovou změnu: lze provádět pouze změny v jednotlivých ustanoveních a v duchu ústavy (např. ústava Norska)
ústavy zakazující změnu jen některých ústavních ustanovení: buď přesně určených ustanovení nebo obecně formulovaných zásad; např. ústavy některých monarchií, ale i např. Francie
ústavy zakazující změnu jen do určitého období: připouštějí změnu, ale až po určité době (často výsledek kompromisu při jejich přijímání), např. ústav USA 1787 (do roku 1808 nepovolovaly Kongresu zakázat přistěhovalectví nebo dovoz osob)
ústavy zakazující změnu za určité situace: např. ústava Belgie stanoví, že návrh změnu ústavy nelze projednávat v době války nebo když se sněmovny parlamentu nemohou sejít na státním území