Vypracované otázky

→ organizační: volba konkrétní podoby (zajištění určité činnosti,

vydání určitého závěru, vystavení určitých odborných posudků,

vydávání státních dluhopisů atd.)

Klasifikace státních orgánů dle pravomoci

• ústavodárné: přijetí, změna nebo zrušení ústavy a ústavních zákonů nebo jejich částí

• zákonodárné: přijímání, změny nebo rušení zákonů, zákonných opatření či obdobných projevů primární normotvorby

• výkonné (správní): přijímání, změny nebo rušení odvozených normativních právních aktů a individuálních aktů aplikace práva, ale i organizačních projevů pravomoci

• soudní: vydávání, změna nebo rušení individuálních právních aktů, přezkoumávání a rozhodování o zákonnosti a ústavnosti zákonů, jednotlivých právních předpisů a individuálních právních aktů, tvorba precedentů

• kontrolní a dozorová: kontrola, podávání návrhů, upozorňování a informování (státní kontrolní orgány, inspekce, státní zastupitelství, ombudsman)

24. Způsob vzniku a osobní složení státního orgánu. Typy státních orgánů

Způsob vzniku státního orgánu

• tzn. způsob ustavování osob do funkcí

• volba

→ přímá: přímo voliči, zj. parlamenty, hlavy států

→ nepřímá: volenými zástupci, zj. hlavy států, předsedové vlád,

členové vlád

• jmenování: zj. vládní a další státně-správní orgány

• dědičnost: zj. hlavy států v převážné většině monarchií

• virilita: působení v určitém orgánu je důsledkem členství nebo výkonu určité funkce v jiném státním orgánu (předseda senátu USA je viceprezident USA)

Složení státního orgánu

• způsob tvorby jeho vůle (přijímání rozhodnutí) a prezentace orgánu navenek

→ monokratická podoba: ministerstva, samosoudci, státní zástupci

atd.

→ kolegiální podoba: parlament, vláda, soudní kolegia

• povaha požadavků na osobní prvek

→ odbornost: odborné znalosti, resp. kvalifikace v praxi (soudní,

kontrolní, inspekční orgány)

→ laický charakter: nevyžaduje určitou odbornost, ale nevylučuje ji

(parlamenty)

→ kombinované: oba typy (soudní senáty v USA)

Typy státních orgánů

• parlamenty: zastupitelský charakter, vystupují jako subjekty normotvorné, organizační, kreační, kontrolní a iniciativní činnosti

• hlavy státu: nejvyšší představitelé státu

• vlády: nejvyšší orgány (kromě prezidentské formy i nejvyšší výkonné kolegiální orgány), řídí, koordinují a odpovídají za realizaci státní politiky a za výkon státní správy, disponují odvozenou normotvornou pravomocí

• ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy (ty zpravidla reprezentují monokratické orgány): pro jejich vedoucí je typické členství ve vládě, řídí, koordinují a odpovídají za státní politiku a výkon státní správy na určitém úseku, mohou vydávat sekundární normativní právní akty

• územní orgány státní správy: nejčastěji podřízeny ministerstvům, často monokratický charakter, realizace a výkon státní správy prostřednictvím rozhodování ve správním řízení (individuální správní akty)

• soudy: samostatné, nezávislé, nepodřízené, jsou subjekty soudní pravomoci (jurisdikce), zajišťují výkon spravedlnosti prostřednictvím aplikace a v angloamerické oblasti i tvorby a závaznosti práva

• mluvčí občanských práv (ombudsmani): specifický orgán vytvářený (zpravidla volený parlamentem), který je nezávislý na soudních a správních orgánech

• státní zastupitelství (prokuratura): vystupuje jako subjekt státní žaloby, případně vyšetřování nebo dozoru nad ním, zastupují zájem státu