Vypracované otázky

¨¨

22. Působnost a pravomoc státního orgánu

Působnost státního orgánu

• je to výchozí a neopomenutelný prvek právního statusu orgánu

• vyjádření úlohy a postavení v určitých společenských vztazích

• jedná se o jemu právem svěřené úkoly a činnosti

• určitý souhrn oprávnění a povinností v konkrétním rámci působení

• působnost = kompetence = právem stanovený předmět, obsah a rozsah činnosti

Předmět činnosti

• vymezuje objekty působení, tzn. společenské vztahy vůči nimž nebo v nichž působí

Obsah činnosti

• vymezuje úkoly, činnost a zaměření v procesu působení na objekt

• určitý výčet úkolů a činností

• souhrn práv a povinností (stanovených v jednom nebo více právních předpisech, které vymezují konkrétní činnost – funkci)

Rozsah činnosti

• rámec výkonu pravomoci

• věcný: obecný (parlament, vláda) nebo konkrétní (např.ministerstva) okruh společenských vztahů

• územní: území, na kterém je oprávněn a povinen působit; může být celostátní (parlament, vláda, ministerstva) nebo místní (podle teritoriálního uspořádání státu), popřípadě mohou existovat různě specifikované části území (podle zámořských území, autonomních oblastí, území s decentrovaným výkonem státní správy)

• časový: časová neurčenost (u většiny) nebo dočasnost (časový rozsah je vymezen stanoveným termínem, lhůtou, nastoupením nebo splněním určité podmínky)

• osobní: obecný (vůči všem osobám na území státu, resp. v rámci územně vymezeného rozsahu) nebo speciální (týká se různě kvalifikovaných charakteristik osob, např. cizinci, uprchlíci, muži, vojáci, mládež)

• funkční: příslušnost rozhodovat v první nebo ve druhé instanci; týká se zejména soudního nebo správního typu orgánů

Pravomoc státního orgánu

• vypovídá o jeho postavení z hlediska způsobilosti projevovat se právem předpokládaným, vyžadovaným a zpravidla přesně vymezeným způsobem

• určité právní prostředky, které má státní orgán k realizaci své působnosti

→ výraz oprávnění státního orgánu chovat se a působit na

společenské vztahy

→ způsobilost vydávat právní akty, přijímat rozhodnutí v dalších

formách, případně činit další opatření

→ oprávnění a povinnost vynucovat tyto akty státní mocí, případně

státním donucením

Druhové hledisko

• tzv. rozsah oprávnění právně kvalifikovaným způsobem působit na společenské vztahy a jednat právem vymezených forem aktů pravomoci, tzn. způsobilosti

→ normotvorná: vydávat normativní právní akty

→ primární pravomoc: ústavodárná, zákonodárná

→ sekundární pravomoc: vydávání odvozených právních aktů

(nařízení vlády, vyhlášky ministerstev atd.)

→ právně aplikační: zejména ve formě individuálních aktů (soudní

rozsudky, správní rozhodnutí), ustavování některých státních

orgánů, jejich odpovědnosti, schvalování určitých smluv, vysílání