Vypracované otázky

25. Typy, druhy a klasifikace státních orgánů

Typy státních orgánů

• parlamenty: zastupitelský charakter, vystupují jako subjekty normotvorné, organizační, kreační, kontrolní a iniciativní činnosti

• hlavy státu: nejvyšší představitelé státu

• vlády: nejvyšší orgány (kromě prezidentské formy i nejvyšší výkonné kolegiální orgány), řídí, koordinují a odpovídají za realizaci státní politiky a za výkon státní správy, disponují odvozenou normotvornou pravomocí

• ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy (ty zpravidla reprezentují monokratické orgány): pro jejich vedoucí je typické členství ve vládě, řídí, koordinují a odpovídají za státní politiku a výkon státní správy na určitém úseku, mohou vydávat sekundární normativní právní akty

• územní orgány státní správy: nejčastěji podřízeny ministerstvům, často monokratický charakter, realizace a výkon státní správy prostřednictvím rozhodování ve správním řízení (individuální správní akty)

• soudy: samostatné, nezávislé, nepodřízené, jsou subjekty soudní pravomoci (jurisdikce), zajišťují výkon spravedlnosti prostřednictvím aplikace a v angloamerické oblasti i tvorby a závaznosti práva

• mluvčí občanských práv (ombudsmani): specifický orgán vytvářený (zpravidla volený parlamentem), který je nezávislý na soudních a správních orgánech

• státní zastupitelství (prokuratura): vystupuje jako subjekt státní žaloby, případně vyšetřování nebo dozoru nad ním, zastupují zájem státu

Druhy státních orgánů

• tj. kombinace hlediska dělby moci, nezávislosti a převažující zaměření státní činnosti

• parlamentní

• výkonné (exekutivní): hlava státu, vláda, orgány státní správy

• orgány ochrany práva: soudy, ombudsmani

Klasifikace státních orgánů

Podle státní suverenity

• působící navenek vůči jiným státům, popř. vůči celému mezinárodnímu prostředí, zj. hlava státu, vláda

• působící dovnitř: zj. parlament

Podle působnosti

• věcná, územní, časová, osobní, funkční

Podle pravomoci

• ústavodárné: přijetí, změna nebo zrušení ústavy a ústavních zákonů nebo jejich částí

• zákonodárné: přijímání, změny nebo rušení zákonů, zákonných opatření či obdobných projevů primární normotvorby

• výkonné (správní): přijímání, změny či rušení odvozených normativních právních aktů a individuálních aktů aplikace práva, ale i organizačních projevů pravomoci

• soudní: vydávání, změna nebo rušení individuálních právních aktů, přezkoumávání a rozhodování o zákonnosti a ústavnosti zákonů, jednotlivých právních předpisů a individuálních právních aktů, tvorba precedentů

• kontrolní a dozorové: kontrola, podávání návrhů, upozorňování a informování (státní kontrolní orgány, inspekce, státní zastupitelství, ombudsman)

Podle ustavování osob