Vypracované otázky

Dynamismus ústavy

• je opakem stability, otázka, zda je lidské dílo dokonalé a zda má jedna generace právo zavazovat generace další

Typy ústav dle dynamiky

• ústavy přikazující pravidelně provádět změny v určitých lhůtách: např. ústava Portugalska 1911 stanovovala, že se má ústava každých 10 let přezkoumávat a podle potřeby měnit

• ústavy umožňující provádět změny podle potřeby: každá ústava s výjimkou těch ustanovení, která nelze podle ní měnit

¨

32. Forma ústavy

• je to zvláštní podoba uspořádání prvku obsahu ústavy mezi sebou (vnitřní struktura) a jejich vystupování navenek vůči jiným právním předpisům (vnější forma)

Vnitřní struktura

• je tvořena vazbami prvků ústavního obsahu bez ohledu na to, kde se v ústavě nacházejí

Ústavní normy

• tvoří základní prvek obsahu

Ústavní instituty

• soustřeďují ústavní normy upravující určitý institut (např. mandát, vlastnictví, volby, zákonodárný proces atd.)

Ústavní systém

• tvoří uspořádaný soubor všech ústavních norem

Vnější forma

• spočívá ve vyjádření ústavního obsahu navenek

Nadpis ústavy

• umožňuje identifikovat ústavu v právním řádu

• obvykle zahrnuje evidenční číslo v úřední sbírce, kde je text ústavy publikován, její ročník a titul (ústava, forma vlády, základní zákon)

Systematika ústavy

• obecná systematika: snaha vyjádřit teoretickou či ideologickou koncepci, na které je ústava budována (např. na prvním místě se nachází dělba moci, popř. zakotvení důležitosti komunistické strany)

• zvláštní systematika: je stejná v ústavách různých států, jde o legislativně – technickou záležitost (je to věc legislativního umění); uspořádání jednotlivých ustanovení, jejich vzájemná provázanost a členění atd.

Vyšší právní síla

• právní síla ústavy je spjata s právním řádem, který je hierarchicky uspořádán (předpis nižší úrovně nesmí odporovat předpisu úrovně vyšší, resp. musí s ním být v souladu)

• ústava je právním předpisem nejvyšší právní síly

Ústavodárná procedura

• změna ústavy: problém je v tom, že ústava má vyšší právní sílu, projevuje se zde odlišnost od ostatních procedur zejména ve

→ výčtu subjektů zákonodárné iniciativy: může být širší nebo užší

než při podávání obyčejného návrhu změny zákona

→ způsobu projednávání návrhu: např. prodloužení doby

projednávání atd.

→ požadovaném způsobu přijetí

→ přímá účast voličů: např. Francie 1793, Rakousko, Kuba; může

se jednat o každou změnu ústavy nebo pouze o některá

ustanovení

→ rozhoduje zastupitelský orgán: může se jednat přímo o orgán

svolaný k úpravě ústavy (konvent, ústavodárné shromáždění)

nebo je tato činnost svěřena parlamentu (ten ale postupuje

podle zvláštních pravidel, např. vyšší kvorum, rozpuštění a