Vypracované otázky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Nicolo Machiavelli
to, co se doposud označovalo slovem impérium, republika, říše, je státem (pozitivní)
stát je nejen dokonalá instituce, ale je opodstatněna svou vlastní existencí (lidé jsou schopni jí odpustit, i když se nechová morálně a eticky)
stát by měl dodržovat normy, ale pro určitý účel může použít i jiné prostředky
politická účelovost není nade vše (negativní)
Přelom 18.a 19.století – doktrína o liberálním státu
doktrína – něco, co je aplikováno
došlo k zásadnímu oddělení společnosti a státu, protože společnost chtěla dát najevo, že je jedním subjektem a stát jako instituce je subjektem druhým
k tomuto oddělení dochází za právní regulace
stát může regulovat společenské vztahy jedině na základě zákona
liberální stát je nazýván státem elit, existují censy (např. volební právo je omezeno) majetkové, pohlavní atd.
někdy se mu také říká minimální stát (nebo noční hlídač) – působení státu je patrné jen v některé oblasti společnosti (obrany, financí, školství atd.)
5. Společnost jako prostor pluralitních zájmů a stát. Industriální společnost a stát
Koncepce neolitismu
východiskem je vztah mezi pluralitní společností a státem, ale do tohoto vztahu vstupují politické subjekty, které vytvářejí politické elity, které se snaží dosáhnout na státní moc a zpětně ovlivňovat společnost
Normativní teorie elit
politické elity respektují zavedené schéma politické demokracie, přičemž lépe než ostatní (voliči) jsou schopny poznat to, co je pro společnost dobré a brání tomu, aby si společnost nezvolila diktaturu (tzv.moudré elity)
Procesní teorie elit
pozornost kladena především na technologii voleb
Teorie polyarchie
Robert Dahl
elity uznávají volební proces, uznávají jednak většinový, jednak menšinový princip, jednak právo opozice na konstruktivní kritiku
Průběh 19.a 20.století – doktríny o industriálním státě
vliv jednotlivce v politice (nositel volebního práva)
vliv asociací, zvýraznění vlivu politických stran
stát reflektuje rozrůzněné zájmy pluralitní společnosti
Učení o sociálním státě
B.Disraeli: politik, ministerský předseda za konzervativní stranu; podle něj hrozí nebezpečí rozdělení Británie na národ chudých a bohatých; požaduje ucelené vzdělání, lékařskou péči, standard v bydlení
Otto von Bismarck: politika cukru (výrazná pozornost sociálním otázkám) a biče (utlumování vlivu politických a zájmových skupin), snaží se sociální roli přenést na stát
Franklin Delano Roosvelt, John M.Keynes: doktrína státu blahobylu (welfare state), stát měl určitými zásahy výrazněji zasahovat do ekonomiky, měl podporovat určité sektory průmyslu (zvýšení zaměstnanosti, rozvoj služeb, orientace na stavby veřejného významu, hi-tech), vyšší míra zdanění
Učení o sociálně – právním státu