8._Ustavni_vyvoj_1945_-_1989_O_handout

Tímto dekretem bylo zřízeno celkem 24 soudů – místní lidové soudy. Retribuční soudnictví v případě zvlášť vyjmenovaných osob zastával národní soud, který byl zřízen dekretem 17/1945 Sb. Osoby, na které se vztahovala působnost tohoto soudu, byly souzeny i v případě, že se nedopustily trestného činu, ale „nechovaly se po 21. květnu 1938, jak se slušeno na věrné a statečné občany československa“. Soud se skládal ze sedmičlenného senátu – soudce a šesti laiků. Sídlil v Praze.

Sankcí byla ztráta volebního práva, práva svolávat veřejná shromáždění a účastnit se jich, organizovat se v politických spolcích a organizacích, a vydávat nebo redigovat politické časopisy nebo jiné politické publikace nebo do nich psát. Vágní popis příslušné skutkové podstaty byl zneužíván KSČ, která této možnosti využívala v politickém boji před volbami v r. 1946.

• Státní orgány po válce

Ústavní dekret č. 18/1944, o národních výborech a Prozatímním shromáždění stanovil základní otázky parlamentarismu po skončení války. Bylo v něm stanoveno, že místní národní výbory zvolí volitele, kteří se sejdou a zvolí jednak okresní národní výbory, dále však také delegáty na zemské sjezdy. Na zemských sjezdech byly zvoleny zemské národní výbory a poslanci Prozatímního národního shromáždění.

• Košický vládní program

Košický vládní program byl oficiálně vyhlášen 5. 4. 1945. Dal by se charakterizovat jako programové prohlášení vlády Národní fronty Čechů a Slováků. Košický vládní program zcela zásadním způsobem ovlivnil zejména ekonomickou oblast. Poválečné období bylo érou hlubokých zásahů do ekonomiky, ať již se jednalo o znárodňování klíčových podniků či konfiskaci majetku patřícího Němcům či Maďarům. Košický vládní program se taktéž stal předlohou pro ústavní dekret č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, jimž bylo (až na výjimky těch, který proti okupaci bojovali) odňato. Vyjádřeno bylo i postavení Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny. Zatímco Slovensko si díky KVP vydobylo uznání vlastních orgánů, Zakarpatská Ukrajina byla později odstoupena novému spojenci – SSSR.

Text Košického vládního programu se členil do 16 článků, které se týkaly prakticky všech základních politických, hospodářských či sociálních otázek.

• Prozatímní národní shromáždění

Prozatímní národní shromáždění tedy bylo zvoleno v nepřímých volbách. Skládalo se z 300 členů (200 poslanců z Čech, 100 ze Slovenska) a byly v něm zastoupeny strany Národní fronty Čechů a Slováků. Základní úkoly PNS byly vyjádřeny v dekretu č. 47/1945 Sb. – hlavně se jednalo o potvrzení prezidenta republiky ve funkci, ratihabici přijatých dekretů a přípravu voleb do Ústavodárného shromáždění. PNS se poprvé sešlo 28. října 1945. Potvrdilo ve funkci Edvarda Beneše a zároveň vyslovilo důvěru druhé vládě Zdeňka Fierlingera. Ratihabice byla provedena 28. 3. 1946 ústavním zákonem č. 57/1946 Sb. Svou činnost ukončilo 26. 5. 1946, kdy se konaly volby do Ústavodárného shromáždění.