ČPD_Kabrheloviny

 107 

přijal.“ 

projev Klementa Gottwalda 25. 2. 1948 na Václavském náměstí 

Po převzetí moci komunisté rychle dopracovali ústavu, kterou Beneš odmítl pro její 

nedemokratičnost a posléze rezignoval. I tak ale byla 9. května pod číslem 150/1948 Sb. 

přijata. 

OTÁZKA Č

. 61 - ZÁSAHY STÁTU DO EKONOMIKY V LETECH 1945 – 1948 

Poválečné období let 1945-1948 bylo v duchu Košického vládního programu dobou 

hlubokých státních zásahů do ekonomické oblasti.  

V prvé řadě se jednalo o konfiskace, které byly zahrnuty v dekretech 12/1945 Sb. a 108/1945 

Sb.  

Prvním z nich byl konfiskován veškerý nemovitý majetek osob německé a maďarské 

národnosti, dále pak zrádců a kolaborantů.  

Konfiskovaný zemědělský majetek byl až do odevzdání přídělcům spravován Národním 

pozemkovým fondem při ministerstvu zemědělství. Tento dekret vytvořil pozemkový 

základ pro chystanou pozemkovou reformu, při níž změnily majitele zhruba 3 miliony 

hektarů půdy. Na jednoho rolníka připadalo až 13 ha.  

Došlo také k mohutnému znárodňování, a to průmyslových podniků, hutí, bank či 

soukromých pojišťoven. Právně bylo toto zestátnění ošetřeno v dekretech č. 100-104 Sb. 

(následující §§ pochází z dekretu č. 100/1945 Sb. o znárodnění dolů) 

§ 1. 

(1) Dnem vyhlášení tohoto dekretu se znárodňují zestátněním: 

1. podniky provozované podle obecného horního zákona, báňská oprávnění podle § § 22 

a 11 obecného horního zákona a práva majitelů pozemků podle § 1, záhlaví I, částka 

VII dočasných soudních pravidel z roku 1861, platných na Slovensku; 

2. energetické podniky a zařízení sloužící výrobě, opatřování, rozvodu a dodávce 

energie všeho druhu, kterou lze rozváděti širšímu okruhu spotřebitelů, zejména  

elektřiny, plynu a páry, s výjimkou výrobních závodních zařízení neznárodněných 

podniků, které energii převážně samy spotřebují; 

3. železárny, ocelárny, válcovny oceli, huti na barevné kovy s výjimkou tavíren kovů 

výrobně i hospodářsky samostatných;