ČPD_Kabrheloviny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
jednak orgánům moci vládní a výkonné, zejména ministerstvu vnitra.
KAPITOLA SEDMÁ – SOUDY (§ 134 – 145)
Soudní moc byla oddělena od správy. Ve věcech civilních příslušela řádným nebo zvláštním
občanským soudům, nebo soudům rozhodčím. V trestních věcech byly příslušné trestní
soudy.
Posledními třemi kapitolami ústavy byly: hospodářské zřízení (§ 146 – 161), obecná
ustanovení (§ 165 – 169) a závěrečná a přechodná ustanovení (§ 170 – 178).
ÚSTAVA V PRAXI
Zásadní rozpor byl mezi ústavou de iure a de facto. V praxi se totiž stávalo, že byla často
obcházena, takže mnohá ustanovení zůstala pouze na papíře. K naprosto flagrantním
porušením ústavy docházelo zejména v případě NS či vlády – veškerá důležitá rozhodnutí
přijímaly orgány KSČ, ústavní orgány je pak měly pouze legitimovat.
Zdánlivá byla taktéž odpovědnost vlády vůči NS – ve skutečnosti byla vláda odpovědná
taktéž ústředním orgánům KSČ.
OTÁZKA Č
. 64 – PRÁVNICKÁ DVOULETKA
Základním cílem období let 1949-1950, které je označováno jako „právnická dvoutetka“ bylo
navození takového právního stavu, který by umožnil prosadit ideové představy
komunistické vlády.
Nutnost vytvoření nového právního řádu zdůrazňoval i Klement Gottwald, který prohlásil,
že „je třeba zlikvidovat ten nemožný stav, kdy u nás platí zákony z doby Marie Terezie.“ I z tohoto
důvodu vláda uložila 7. a 14. července 1948 ministerstvu spravedlnosti vypracovat osnovy
zákoníků (do 1. 9. 1950) a poté je předložit k jejich schválení. Osnovy zákoníků se měly
zabývat jak hmotně právními normami, tak i normami procesními. Dále se mělo jednat i o
změny v organizaci soudnictví. Právo mělo projít celkovou novou kodifikací, a to „způsobem
odpovídajícím současným sociálním a hospodářským poměrům“.
ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel
113
„V naší společnosti budující socialismus potřebujeme nové právo, takové, které slouží