ČPD_Kabrheloviny

lidovými soudy, okresními soudy, krajskými soudy a Nejvyšším soudem. V oblasti 

vojenského soudnictví pak vyšší vojenské soudy a vojenské obvodové soudy.  

Místní lidové soudy byly zřízeny v obcích a na pracovištích. Odvolání proti jejich 

rozhodnut přezkoumávaly okresní soudy.  

Soudci místních lidových soudů byli voleni shromážděním občanů, nemuseli mít právnické 

vzdělání. Zvolen mohl být každý, kdo dosáhl 21 let, „požíval mezi občany všeobecné vážností 

a důvěry“ a „byl ostatním občanům příkladem v práci, veřejné činnosti a osobním životě.“ 

SOUDNICTVÍ V DOBĚ FEDERACE 

Federativní režim znamenal nutnost další reorganizace. Zrušeny byly místní lidové soudy a 

soudy se nyní dělily na republikové a federální.  

Republikovými byly okresní a krajské soudy, dále pak Nejvyšší soud republiky. Pod 

federální spadal Nejvyšší soud ČSSR a vojenské soudy. 

PROKURATURA 

Prokuratura v Československu byla státním orgánem, který v pozici veřejné žaloby 

zastupoval stát v trestním řízení a plnil další úkoly. 

Byla vytvořena jako jednotný, centralizovaný a monokratický orgán „nejvyššího dozoru.“ 

Nejvyšším stupněm byla Generální prokuratura se sídlem v Praze. 

ADVOKACIE A NOTÁŘSTVÍ 

Únorový převrat znamenal zásadní zlom ve vývoji advokacie. Odstraněn byl její 

soukromoprávní charakter, advokáti byli nuceni povinně se sdružit v krajském sdružení 

advokátů, v Praze kromě toho vzniklo Ústřední sdružení advokátů. 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 117 

Podobný osud jako advokacii postihl také notářství, i zde došlo k jeho „postátnění.“ Notáři 

se sdružovali v krajských notářských sborech. 

OTÁZKA Č

. 67 - ZMĚNY V PRÁVNÍM ŘÁDU V ŠEDESÁTÝCH LETECH 

Politické změny v Sovětském svazu vyústily v úsilí čsl. stranických orgánů o proklamaci 

vývoje společnosti – tedy byla přijata nová „socialistická“ ústava (č. 100/1960 Sb.).