ČPD_Kabrheloviny

Vstoupili jsme do nového období našich dějin a jsme odhodláni jít dále k novým, ještě vyšším 

cílům. Dovršujíce socialistickou výstavbu, přecházíme k budování socialistické společnosti a 

shromažďujeme síly pro přechod ke komunismu. 

Deklarovaný status čsl. společnosti se odrazil i v politice, jakou bylo právo uplatňováno. 

Šedesátá léta tak definitivně učinila tečku za utužováním režimu represivními způsoby, 

častěji se začaly vyskytovat výchovné prvky. 

První polovina šedesátých let je ve znamení rozsáhlých kodifikací – prvně došlo na trestní 

zákoník (č. 140/161 Sb.) a trestní řád (č. 141/1961 Sb.). Společně s vydáním příslušných 

předpisů došlo k reorganizaci soudnictví – zákonem č. 38/1961 Sb. byly zřízeny místní 

lidové soudy. 

Změny se dočkalo i občanské právo – nejprve byl přijat občanský soudní řád (99/1963 Sb. – 

platí dodnes), o rok později občanský zákoník (č. 40/1964 Sb.). V oblasti rodinného práva byl 

přijat zákon o rodině č. 94/1963 Sb. 

Třemi novými kodifikacemi z této doby pak byly zákoník práce (65/1965 Sb.), hospodářský 

zákoník (109/1964 Sb.) a zákoník mezinárodního obchodu (101/1963 Sb.). 

OTÁZKA Č

. 68 - ÚSTAVA Z ROKU 1960 

Na konci padesátých let dospěli ti „nejaktivnější a nejuvědomělejší občané z řad dělníků, 

rolníků a inteligence“ k názoru, že socialismus zvítězil a tuto skutečnost je třeba reflektovat 

v nové ústavě. Proto byla 11. 7. 1960 nová ústava, označovaná jako socialistická, přijata pod 

číslem 100/1960 Sb. 

Co se struktury týče, skládala se ústava z prohlášení, na které navazovalo celkem devět hlav.  

Prohlášení, podobně jako v Ústavě 9. května, mělo povahu politicko-ideologického 

dokumentu. Konstatovalo, že v ČSR byl vybudován socialismus a je třeba sbírat síly na 

přechod ke komunismu.  

Oba národy, které vytvořily Československou republiku, Češi a Slováci, žijí v bratrské shodě. 

Společné budování socialismu umožnilo, aby Slovensko záhy překonalo svou někdejší