ČPD_Kabrheloviny

na maximálně 25 let. Ovšem v novém trestním zákoníku nenajdeme peněžní trest, protože 

bylo rozhodnuto, že „sloužil majetným vrstvám.“ Peněžní tresty byly nahrazeny 

majetkovými tresty převzatými ze sovětského práva, které plnily především výchovnou 

funkci - průběžné strhávání z platu po určitou dobu.35 S tímto trestem byla spojena možná 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 122 

změna pracovního zařazení, která byla vynucena soudním rozhodnutím. Do vedlejších 

trestů dále patřila ztráta státního občanství, zákaz činnosti a další. Po vykonání vlastního 

trestu bylo umožněno zařadit odsouzeného až na dva roky do tábora nucených prací. 

TRESTNÍ ŘÁD Č. 87/1950 SB. 

Trestním řádem byl zrušen dosavadní trestní řád z roku 1873, který byl postaven na velmi 

liberálních zásadách. Nejvíce se při tvorbě institutů občanského zákoníku projevily sovětské 

vlivy. Dokonce bylo stanoveno v § 1, že má vychovávat občany „k ostražitosti vůči 

nepřátelům pracujícího lidu a jiným rušitelům jeho budovatelského úsilí a k plnění 

občanských povinností“.  Především byla upravena jednotlivá stadia trestního řízení.  

Trestní řád rozeznával přípravné řízení, hlavní líčení před soudem, následovalo odvolací 

řízení, mimořádné opravné prostředky a řízení o nich. Sovětský vzor se velmi projevil při 

tvorbě nového trestního řádu a rozhodující role v trestním řízení byla svěřena okresnímu, 

popřípadě státnímu prokurátorovi. 

Státní prokurátor se dokonce mohl rozhodnout o neoznámení a neprokázání těchto činů, o 

spolčení, nadržování a podněcování k nim, rozhodoval také o trestných činech příslušníků 

SNB. Výslech obviněného byl veden prokurátorem, současně prokurátor vedl výslech 

svědků, shromažďoval důkazy, rozhodoval o uvalení vazby. V kompetenci prokurátora bylo 

rozhodování např. o domovních prohlídkách. 

Nový trestní řád byl vydán roku 1956 jako zákon č. 64/1956 Sb. Nahrazoval některá