ČPD_Kabrheloviny

vlastnické právo, ale také věcná břemena. Když zákonodárce vymezoval vlastnictví, 

vycházel ze sovětských právních předpisů, které se už promítly do Ústavy z 9. května. V této 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 125 

části byly ustanoveny 3 druhy vlastnictví: vlastnictví soukromé, osobní a socialistické, 

které se dělilo na státní a družstevní vlastnictví. Vyšší formou socialistického vlastnictví bylo 

státní vlastnictví. 

Družstevní vlastnictví bylo pouze označeno za nižší formu, ale nebylo v zákoníku dále 

rozvedeno. Novinkou bylo osobní vlastnictví, které bylo úzce spojeno se socialistickým 

vlastnictvím. Byl v něm určen majetek jednotlivců, který představovaly předměty osobní a 

domácí potřeby, úspory nabyté prací, nebo rodinné domky. Osobní majetek byl prohlášen za 

nedotknutelný, ale měl se při jeho používání brát zřetel „ i na práva zaručená občanu i na 

jeho závazky vůči socialistické společnosti“ Jako poslední bylo upraveno soukromé 

vlastnictví. Od osobního vlastnictví se lišilo tím, že se vztahovalo k výrobním prostředkům, 

především k půdě. Držba byla také upravena v rámci občanského zákoníku ve výkladu 

vlastnictví. Byla ovšem upravena mnohem úžeji než v předešlém právním předpise a 

poskytovala stejné právo jako vlastníkovi. Dále byl zaveden jednotný princip věcných 

břemen. Další velkou změnou občanského zákoníku bylo opuštění zásady superficies solo 

cedit, která stanovila, že každá stavba, která je trvale upevněna v zemi, je součástí pozemku, 

na kterém se stavba nachází. Což zapříčinilo chaos, který vznikl v majetkových poměrech 

v následujících letech. Zákonodárce k tomuto kroku vedly poměry, které panovaly v 

zemědělských družstvech, protože s touto zásadnou by budovy vystavěné za finance 

družstva připadly majitelům půdy.  

V závazkovém právu se také vyskytly změny oproti předchozímu právnímu předpisu. Byly 

zavedeny smluvní typy, které se v něm předtím nevyskytovaly. Navíc byly do občanského