ČPD_Kabrheloviny

vyměřovalo výši mzdy ministerstvo sociální péče. 

Úprava placené dovolené na zotavenou se opírala o zákon z roku 1947, další úpravy nastaly 

v roce 1957.  

Vedení podniků bylo dbát bezpečnostních předpisů, které stanovoval zákon o bezpečnosti 

při práci (67/1951 Sb.), dohled nad jejich dodržováním vykonávala Revoluční odborová 

hnutí (ROH). 

K úpravě odpovědnosti za škody při výkonu práce došlo v roce 1958. 

V roce 1953 bylo zavedeno omezení volnosti zaměstnance při rozvazování prac. poměru, 

výpověď ze strany zaměstnance nahradila dohoda o skončení prac. poměru (byl potřebný i 

souhlas vedoucího pracovníka). 

Heslo o účastí pracujících na řízení se mělo realizovat prostřednictvím Revolučních 

odborových hnutí. 

Chránit zájmy zaměstnanců a účastnit se na hromadné úpravě pracovních podmínek bylo 

úkolem závodních rad, které se roku 1959 transformovaly na závodní výbory. 

ZÁKONÍK PRÁCE Z ROKU 1965 – 65/1965 SB. 

Na základě zákoníku práce byl upraven vztah pracovníka a jeho zaměstnavatele. 

Pozitivním faktem bylo, že konečně došlo k unifikaci pracovněprávních předpisů a zákoník 

tak představoval univerzální právní předpis upravující pracovněprávní vztahy prakticky 

všech nikoli zaměstnanců, ale pracovníků, jak byly osoby v pracovním poměru nově 

nazývány. 

Při sjednání pracovního poměru bylo nutné dohodnout druh práce, místo výkonu práce a 

den nástupu do práce (§ 29). Rozvázat ho bylo možné jednak ze zákonem stanovených 

důvodů (taxativně vymezených) či bez uvedení důvodu v tom případě se výpovědní lhůta 

prodlužovala o 6 měsíců). Po roce 1969 bylo možní prac. poměr rozvázat z politických 

důvodu, ohrožoval-li pracovník „socialistický společenský řád.“  

OTÁZKA Č

. 75 - ZÁNIK OBCHODNÍHO PRÁVA A JEHO POZDĚJŠÍ OBNOVENÍ, 

HOSPODÁŘSKÉ PRÁVO

Socialisticky orientované strany Národní fronty uskutečňovaly v poválečných letech značné 

hospodářské změny.  

Týkalo se to především znárodňování – do státního vlastnictví tak dříve či později přešly