ČPD_Kabrheloviny

celistvost republiky, její lidově demokratické zřízení, společenská nebo hospodářská soustava, zaručené 

ústavou, nebo byla-li znemožněna ústavní činnost presidenta republiky nebo jeho náměstka, 

zákonodárného sboru nebo vlády (sborupověřenců), 

c) bylo-li k takovému činu užito branné moci nebo ozbrojeného nebo na vojenský způsob organisovaného 

sboru nebo byly-li k takovému činu sbírány nebo organisovány branné nebo pomocné síly nebo 

hromaděny zbraně neb střelivo, 

d) byl-li při takovém činu kladen násilný odpor branné moci nebo ozbrojenému sboru, nebo 

e) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost. 

KODIFIKACE Z DOBY PRÁVNICKÉ DVOULETKY 

Přeměna právního systému po únorovém převratu logicky zasáhla i oblast trestního práva. 

Přijaty byly dva základní předpisy – trestní zákon (č. 86/1950 Sb.) a trestní řád (č. 87/1950 

Sb.). Nutno dodat, že se jednalo o první trestní kodexy, které platily na celém území ČSR. 

TRESTNÍ ZÁKON Č. 86/1950 SB. 

Trestní zákon měl chránit zájmy pracujícího lidu,.lidově demokratickou republiku a 

socialistickou výstavbu., Bylo stanoveno několik druhů postižitelných deliktů: trestný čin a 

přestupek (který je pro společnost méně nebezpečným typem deliktu). Je nutné podotknout, 

že projednávání přestupků bylo vyloučeno z kompetence soudů ve prospěch národních 

výborů. Zákonodárce vyšel z předpokladu materiálního pojetí trestného činu, kdy je 

stanoveno, že trest není bez viny. Trestal se také pokus o trestný čin, ale i návod a pomoc k 

jeho spáchání. Navíc se zvýšila hranice trestní odpovědnosti ze 14 na 15 let. Trest byl 

primárně určen k zneškodnění „nepřítele pracujícího lidu“ a jeho účel byl ovlivněn 

převážně třídním přístupem. Velmi vágní byla formulace některých skutkových podstat, 

naopak bylo zakotveno velké množství hlavních a vedlejších trestů, přičemž bylo zakázáno 

ukládat samostatně vedlejší tresty.  

Mezi hlavními tresty můžeme najít trest smrti a jeho zmírnění na doživotí, odnětí svobody