ČPD_Kabrheloviny

výborech, lišily se tedy pouze právní silou), který v § 1 stanovil, že „v krajích, okresech a 

obcích jsou místními orgány státní moci národní výbory.“Aktivní volební právo příslušelo 

občanům, kteří dosáhli 18 let, pasivní bylo nastaveno na 21 let. Volební období těchto orgánů 

bylo tříleté.

V krajských městech fungovaly městské národní výbory, ve kterých působily obvodní 

národní výbory. Městské národní výbory plnily funkci okresních národních výborů. 

Výkonným orgánem NV byla rada národního výboru. Ta byla volena ze členů národního 

výboru. Podle počtu obyvatel měla rada 3-17 členů.  

NÁRODNÍ VÝBORY V LETECH 1960 – 1967 

Hierarchie zůstala nezměněna, byly však zřízeny větší kraje a okresy. Soustavu tvořily 

krajské národní výbory, okresní národní výbory a v obcích městské a místní národní výbory. 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 115 

NÁRODNÍ VÝBORY V LETECH 1967 – 1990 

V tomto období byl zákon o národních výborech jedenáctkrát novelizován. Hierarchie NV 

zůstala nezměněná, existovaly však místní národní výbory s rozšířenou působností.  

Národní výbory byly definitivně zrušeny zákonem o obcích – 367/1990 Sb. 

OTÁZKA Č

. 66 - VÝVOJ JUSTICE PO ROCE 1948 

VÝVOJ SOUDNICTVÍ 

Průlomovým předpisem v oblasti soudnictví byl zákon č. 319/1948 Sb. o zlidovění 

soudnictví. V kombinaci s navazujícím zákonem č. 320/1948 Sb. o územní organizaci 

krajských a okresních soudů znamenal faktický konec sto let fungujícího systému soudů. 

Nová organizace se v oblasti řádných soudů skládala z okresních a krajských soudů, nad 

nimiž čněl Nejvyšší soud. Časté u nich bylo zastoupení soudců z lidu – v prvé instanci byl 

senát složen z jednoho soudce a dvou soudců z lidu (a to jak u okresních i krajských soudů), 

v druhé instanci ze dvou soudců a tří soudců z lidu (u krajských i Nejvyššího soudu).  

Samosoudce se vyskytoval pouze u okresních soudů, a to například u vydávání platebních