ČPD_Kabrheloviny

Východiskem pro pozdější hospodářské právo se stal zákon č. 99/1950 Sb. o hospodářských 

smlouvách a státní arbitráží. Podkladem pro kolektivizaci zemědělství se stal zákon o 

organizaci JZD – 69/1949 Sb. 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 114 

OTÁZKA Č

. 65 - VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY PO ROCE 1948 (NÁRODNÍ VÝBORY) 

Národní výbory, které byly zřízeny dekretem prezidenta č. 18/1944 Úř. věst. se staly po roce 

1948 základními správními institucemi. Formálně s nimi počítala i ústava 9. května, když 

v čl. X pravila: „Nositelem a vykonavatelem státní moci v obcích, okresích a krajích a strážcem práv a 

svobod lidu jsou národní výbory“.  

Nově byly národní výbory organizovány zákonem č. 280/1948 Sb. o krajském zřízení. 

ZÁKON Č. 280/1948 SB. O KRAJSKÉM ZŘÍZENÍ 

Tento zákon rušil dosavadní zemské zřízení (zemské národní výbory např. v roce 1946 volily 

poslance PNS) a místo něj došlo ke zřízení krajů.  

Celkem bylo vytvořeno 19 krajů – 13 v českých zemích a 6 na Slovensku. Kraje se dále dělily 

na okresy. Dle § 6 tohoto zákona byl v každém krajském městě zřízen krajský národní výbor 

(KNV). Dle lidnatosti kraje měl KNV od 36 do 72 členů. Toto plénum pak určovalo směr 

činnosti a politiku příslušného kraje, ze svého středu pak volilo předsedu.  

Výkonnými složkami KNV byli předseda, rada, komise a referenti.  

Krajské národní výbory byly podřízeny vládě a v jednotlivých oblastech své působnosti 

věcně příslušným ministerstvům (§ 10). Nadřazeny logicky byly okresním národním 

výborům (ONV).  

Okresní národní výbory fungovaly na obdobném principu jako ty krajské. Nejnižší složkou 

správy byly místní národní výbory (MNV). 

NÁRODNÍ VÝBORY V LETECH 1954 – 1960 

Ústavní zákon č. 12/1954 Sb. potvrdil vybudovanou hierarchii NV – tedy krajské, okresní a 

místní národní výbory. Na něj navazoval zákon č. 13/1954 Sb. (oba měly název o národních