ČPD_Kabrheloviny

ústavu ani volit prezidenta republiky. 

Volební období NS bylo šestileté. V druhém volebním období (1954-1960) se do NS volilo 

pomocí jednomandátových obvodů, čímž se zvedl počet jeho členů na 368. 

KAPITOLA TŘETÍ – PREZIDENT REPUBLIKY (§ 67 – 79) 

Prezident byl volen Národní shromážděním na dobu sedmi let. K platnosti volby bylo třeba, 

aby byla přítomna alespoň polovina členů NS, ke zvolení byly vyžadovány tři pětiny 

přítomných (tudíž ke zvolení stačilo v krajním případě 90 hlasů). Z výkonu své funkce nebyl 

prezident odpovědný, za jeho činnost odpovídala vláda. Jeho kompetence zůstaly prakticky 

nezměněny. 

Trestně mohl být stíhán pouze pro velezradu, v takovém případě ho soudilo Národní 

shromáždění. 

Trestně může být president stíhán jen pro velezradu. Žalobu na presidenta podává 

předsednictvo Národního shromáždění, soudí ho Národní shromáždění. Trestem může být jen 

ztráta úřadu presidentského a způsobilosti tohoto úřadu později znovu nabýti. 

KAPITOLA ČTVRTÁ – VLÁDA (§ 80 – 92) 

Vláda byla nejvyšším orgánem výkonné moci. Jak tomu v totalitních režimech bývá, byla 

vybavena širokými pravomocemi.  

KAPITOLA PÁTÁ – SLOVENSKÉ NÁRODNÍ ORGÁNY (§ 93 – 122) 

Na Slovensku vykonávaly zákonodárnou, vládní a výkonnou moc slovenské orgány. 

Orgánem moci zákonodárné byla Slovenská národní rada, moc výkonnou a vládní 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 112 

vykonával Sbor pověřenců.  

Do kompetence slovenských orgánů spadaly otázky národní či regionální povahy.  

KAPITOLA ŠESTÁ – NÁRODNÍ VÝBORY (§ 123 – 133) 

Dle § 124 vykonávaly národní výbory na území, pro které jsou zvoleny, veřejnou správu ve 

všech jejích oborech, zejména obecnou správu vnitřní, správu kulturní a osvětovou, ochranu 

práce a správu zdravotní a sociální; správu finanční pak podle zvláštních ustanovení. 

Národní výbory byly místní, okresní a krajské. Podřízeny byly jednak NV vyššího stupně,