ČPD_Kabrheloviny

4. slévárny šedé, ocelové, kujné litiny a barevných kovů, s více než 400 zaměstnanci 

podle průměru stavů ke dnům 1. ledna let 1942 až 1944; 

§ 8. 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 108 

(1) Pokud není stanoveno jinak v § 7, ani nejde o případ § 5, odst. 3, přísluší za znárodněný 

majetek náhrada. 

(2) Pro určení náhrady je rozhodný stav znárodněného majetku podniku v den převzetí 

národním podnikem a závazků k němu v tento den náležících. Náhrada se rovná obecné 

ceně majetku, vypočtené podle úředních cen ke dni vyhlášení dekretu, a není-li těchto cen, 

zjištěné úředním odhadem, po odečtení pasiv. 

§ 9. 

(1) Náhrada za znárodněný majetek se poskytuje:

a) v cenných papírech (odstavec 3),

b) v hotovosti,

c) v jiných hodnotách.

Zestátněny byly podniky, ve kterých pracovalo dohromady 62% osob činných v průmyslu. 

K dalším krokům bylo přistoupeno v rámci budovatelského programu první vlády Klementa 

Gottwalda. Podpořen úspěchem pozemkové reformy, předložil ministr zemědělství Július 

Ďuriš souhrn šesti zákonů (tzv. Ďurišovy zákony) – jejich obsahem byla např. revize 

prvorepublikové pozemkové reformy, hospodářsko-technická úprava pozemků či 

zaknihování přidělené půdy.  

V návaznosti na ně vypracoval Ďuriš další sérii zákonů, které jsou známy jako Hradecký 

program, jehož mottem se stal výrok „půda patří těm, kdo na ní pracují.“ Navazoval na 

předchozí etapy pozemkové reformy a prohluboval zásady Ďurišových zákonů z roku 1946 -  

formuloval návrh zákona o nové pozemkové reformě, podle níž měla být rozdělena nejen 

veškerá půda nad 50 ha (ve vlastnictví jedné rodiny), ale zároveň i půda pod 50 ha, jestliže 

vlastník na ní sám nepracoval (spekulační půda). Kromě toho požadoval mj. uzákonění 

národního pojištění pro rolníky. 

Hradecký program směřoval k úplné likvidaci statkářského vlastnictví půdy. Narazil sice na 

odpor reakčních sil, na druhé straně však posílil vliv KSČ mezi rolníky, v jejichž řadách