ČPD_Kabrheloviny

Jana VIII. Industriae tuae, kterou bylo založeno moravské arcibiskupství a potvrzena 

slovanská liturgie (kterou o pět let později papež Štěpán VI. zrušil).  

V čele stál panovník označovaný jako kníže. Podobně jako ostatní státy té doby byla i 

Velkomoravská říše silně centralizovaná. Poradním orgánem panovníka bylo shromáždění 

velmožů. Říše byla spravována systémem hradské správy, v čele jednotlivých žup stál 

župan. 

Právními památkami z dob Velkomoravské říše jsou tzv. Nomokánon (Metodějův překlad 

byzantských Synagogae z 6. st.) a Zákon sjudnyj djudem. 

K zániku Velkomoravské říše jako celku dochází nejspíše r. 906 v souvislosti s nájezdem 

Maďarů. 

RANĚ FEUDÁLNÍ PŘEMYSLOVSKÝ STÁT (9. – 11. STOLETÍ) 

Ačkoli přemyslovský stát plně vykrystalizoval až v 10. století, jeho počátky sahají již do 

století devátého. Prvním historicky doloženým Přemyslovcem je Bořivoj I. (zemřel patrně 

roku 889). Vznik „klasického“ státu je spojován s Boleslavem I., největšího rozvoje v tomto 

období stát dosáhl za vlády Břetislava I. 

Svou expanzivní politikou si Přemyslovci podrobili ostatní kmeny, neváhali při tom použít 

krajní prostředky (vyvraždění Slavníkovců r. 995 či Vršovců r. 1003). 

Charakteristickým rysem této doby je feudální rozdrobenost a s ní spojená hierarchizace 

celé společnosti – učení o třech řádech [dělení lidí na ty, kteří bojují (šlechta), kteří pracují 

(poddaní) a kteří se modlí (duchovenstvo)].  

Celý systém správy se opíral o systém ozbrojených posádek, vedle kterých byli panovníkem 

dosazování úředníci, kteří na daném území vykonávali činnosti spojené se státní správou 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 6 

(např. výběr daní či výkon jurisdikce) – hradská správa. Tento systém fungoval až do první 

poloviny 13. století. 

OBDOBÍ VRCHOLNÉHO FEUDALISMU A POČÁTKY STAVOVSKÉHO STÁTU 

Časově lze toto období zasadit zhruba od poloviny 12. století do dob husitských válek (po