ČPD_Kabrheloviny

zosobněného Alexandrem Bachem. 

Etapa bachovského neoabsolutismu se nesla v duchu tuhého centralizovaného režimu, který 

se snažil o potlačení demokratických národních hnutí. Opíral se o početnou armádu, tajnou 

policii i četnictvo. Na druhou stranu mu však nelze upřít snahy o liberalizaci zejména 

v ekonomických otázkách. V tomto období také dochází ke zrodu „moderního“ právního 

řádu. 

Na počátku 60. let dohází k obnovení konstitučního režimu. Byl vydán Říjnový diplom, záhy 

následovaný únorovou (Schmerlingovou) ústavou. Šedesátá léta se tak nesla v duchu 

prohlubování demokratických reforem (svoboda tisku, shromažďovací právo).  

Katastrofální porážka Rakouska v bitvě u Sadové otřásla celou monarchií, proto bylo nutné 

hledat pro ni novou tvář. Vyslyšeny byly snahy uherských představitelů o dualizaci říše, ke 

které definitivně došlo roku 1867. Dosud jednotná monarchie se změnila v personální unii 

s prvky reálné unie, kterou tvořily dva subjekty – Předlitavsko (Rakousko, Čechy, Halič či 

Dalmácie) a Zalitavsko (Uhry, Srbsko či Sedmihradsko). České snahy o „česko-rakouské 

vyrovnání“ vyjádřené v České deklaraci z roku 1868 zůstaly nevyslyšeny. Snahou o 

vyrovnání sice byly tzv. fundamentální články, ty však zůstaly pouze na papíře, proto 

zůstalo Rakousko-Uhersko až do konce 1. světové války dualistické.  

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 9 

OTÁZKA Č

. 3 - PERIODIZACE ČESKOSLOVENSKÝCH DĚJIN STÁTU A PRÁVA (1918 – 

1945) 

Období let 1918-1938 označujeme jako dobu první republiky. Rašínova recepční norma (zák. 

č. 11/1918 Sb.) stanovila právní kontinuitu s rakouským právem (logicky vyjma ustanovení o 

monarchii, císařských úřadech atd.), prozatímní ústava byla vyhlášena 13. 11. 1918. 

Dvacátá léta byla započata vydáním nové ústavy (zák. 121/1920 Sb.). Ústředními tendencemi 

vývoje v této době byly dotváření systému čsl. správy, stabilizace ekonomiky, prohlubování