ČPD_Kabrheloviny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
inkolát – „právo obyvatelské“ – označení příslušnosti daného jedince mezi šlechtu a
opravňoval ho k nabývání tzv. deskových statků
Dalším systémem práva bylo právo městské, kterým se řidili – chvíle napětí – měšťané,
správně! Současně upravovalo jejich společenské, správní a ekonomické poměry. Existence
měst se odvíjela od udělených privilegií. V českých zemích se postupně rozvinuly dvě větve
– sasko-magdeburská a švábsko-norimberská. Charakteristickým rysem bylo, že se právo
v každém městě vyvíjelo do značné míry autonomně.
Kodifikacemi městského práva byly např. Kniha písaře Jana či Koldínova Práva městská
království českého.
Právo pozemkové vrchnostenské upravovalo vztahy mezi vrchností a poddanými i mezi
poddanými navzájem. Mělo zpravidla charakter obyčejového práva, do něhož však částečně
zasahovalo právo městské i zemské.
Prelátský stav se řídil kanonickým právem. Nicméně jeho normy byly vzhledem k morální
hodnotě hojně používány i mezi světci – např. v otázce práva rodinného. Základem
kanonického práva byl Corpus iuris canonici.
OTÁZKA Č
. 7 - ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY A INSTITUCE ČESKÉHO STÁTU DO ROKU 1526
V čele raně feudálního státu stál panovník, který byl obklopen družinou velmožů. Ti pak
„vnucovali“ panovníkovu vůli poddaným. Nejstarším orgánem se tak stala shromáždění
těchto velmožů – dvorské sjezdy. V dalším vývoji se z tohoto širokého orgánu vydělily nové
instituce – zemský sněm, zemský soud a královská rada.
Královská rada byla tvořena politickými rádci panovníka a v předhusitském období nebyla
nijak pevně vymezena, její členy si panovník vybíral dle potřeby. Po husitských válkách byla
tvořena zejména zemskými úředníky. Po roce 1526 byla nahrazena tajnou radou.
Vrcholným orgánem středověkého státu byly stavovské sněmy. Rozhodujícími byly sněmy
zemské.
Počátky zemských sněmů lze hledat ve 13. století. Šlo o shromáždění šlechty a představitelů