ČPD_Kabrheloviny

prohlašovala. Nově vzniklá situace po roce 1500 dává převahu šlechtě a města musí těžce 

bojovat o dosažení ztracených pozic. Nejde jim však o výsadní postavení, jejich politika je 

defenzivní a pasivní, snaží se zejména udržet svá hospodářská práva, právo třetího hlasu na 

sněmech a výlučnou soudní pravomoc městských soudů nad měšťany. 

Zákoník se svým způsobem přijetí lišil od obdobných zemských zřízení sousedních zemí. 

Zatímco v sousedních zemích vydával zemské zřízení zeměpán, který do jisté míry vzal v 

úvahu zájmy stavů své země, v Čechách tomu bylo naopak. Zde rozhodovaly o zemském 

zřízení privilegované stavy, které podle vlastního uvážení zohlednily zájmy svého panovníka. 

Stavovská formulace královské moci byla samozřejmě ve své podstatě převážně limitující a 

přinášela zásadní omezení moci panovníka. 

OTÁZKA Č

. 9 - 

SYSTÉM ČESKÉHO STŘEDOVĚKÉHO PRÁVA (DO ZAČÁTKU 17. ST.) 

prezentace dr. Štachové v ISu zde, systém je naznačen na pátém slidu. Vlastně, celá tato otázka je úzce 

vzhledem k právnímu partikularismu spojena s otázkou č. 6. O právu zemském a městském 

podrobněji pojednává následující otázka 

OTÁZKA Č

. 10 - 

ZEMSKÉ A MĚSTSKÉ PRÁVO (POVAHA, NEJDŮLEŽITĚJŠÍ PRAMENY) 

ZEMSKÉ PRÁVO 

Zemské právo upravovalo v prvé řadě právní postavení příslušníků šlechty, dále pak 

svobodníků a veškeré věci týkající se svobodných, tedy zemskodeskových statků. Kromě 

toho obsahovalo i základní „ústavní“ poměry státu, tedy postavení a vzájemné vztahy 

státních orgánů. 

Ačkoli mělo po dlouhou dobu charakter práva obyčejového (první kodifikací zemského 

práva bylo až Vladislavské zřízení zemské), zřídka do něj zasahoval panovník svými 

legislativními akty. 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 16 

Zemské právo dále doplňovaly a rozšiřovaly nálezy zemského soudu a usnesení zemských