ČPD_Kabrheloviny

duchovenstva, které začalo do politiky aktivněji zasahovat po smrti Přemysla Otakara II. 

Teoreticky se ho mohl účastnit každý šlechtic, ovšem vzhledem k finanční nákladnosti se ho 

účastnila jen skupina těch nejbohatších. Od konce 13. století se jednání sněmu začínají 

účastnit také zástupci královských měst. Jednotlivé stavy zasedaly odděleně v tzv. kuriích, 

pro přijetí usnesení byl vyžadován souhlas všech kurií. 

Vzhledem k interregnu v době husitských válek se zemský sněm stal nejvyšším zemským 

orgánem. Zemské sněmy dále delegovaly své členy na generální sněm zemí Koruny české. 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 13 

Nejvyšším orgánem soudním byl zemský soud. Právě jemu podléhali šlechtici, dále pak 

deskový (tj. v zemských deskách zapsaný) majetek. Formálně mu předsedal panovník, často 

se však nechal zastupovat nejvyšším purkrabím pražským (na Moravě zemským 

hejtmanem). Obecné nálezy zemských soudů byly zanášeny do zemských desek. 

Nejvýznamnějším panovnickým úřadem byla královská kancelář, kterou vedl kancléř – 

zpravidla probošt vyšehradský. Jejím úkolem bylo obstarávání veškeré písemné agendy 

panovníka, tedy např. udělování královských majestátů. Roku 1609 byla přejmenována na 

Českou dvorskou kancelář. 

Na dodržování horních zákonů a správu mincovního regálu dohlížel královský mincmistr.  

OTÁZKA Č

. 8 - PRAMENY STŘEDOVĚKÉHO ČESKÉHO PRÁVA (DO ZAČÁTKU 17. ST.) 

Podobně jako ostatní právní systémy, i české právo zprvu vyrůstalo na obyčejovém základě. 

Tento tradiční systém byl pozvolna doplňován legislativními zásahy panovníka. Nejstarší 

nařízení panovníka měla ústní charakter – byla v podstatě obyčejem uchovávaným v paměti 

lidí. Tak se dochovaly např. Výsady Boleslavovy (992; udělení výsad biskupu Vojtěchovi) či 

Dekreta Břetislavova (1039). 

Dekreta směřovala k tomu, aby v zemi zmizely všechny pohanské zvyky, které se mezi 

křesťanským obyvatelstvem udržely z pohanských dob. Proto se podle těchto dekret přísně