ČPD_Kabrheloviny

demokracie a v neposlední řadě snaha o unifikaci práva na území republiky.  

Období třicátých let znamenalo rozbití versailleského systému, nástup fašismu v Německu a 

sním spojené radikalizace v pohraničních oblastech pod taktovkou Henleinovy SdP. Systém 

mírových smluv budovaný v dvacátých letech (Malá dohoda) se ukázal býti dysfunkčním, 

což vedlo k izolaci Československa na mezinárodním poli, která byla definitivně završena 

mnichovským diktátem jako mezníkem čsl. vývoje. 

Období od Mnichova do zřízení Protektorátu je označováno jako druhá republika. Chatrná a 

německo-maďarským blokem sevřená republika se v březnu 1939 rozpadla na Protektorát 

Čechy a Morava, klerofašistický Slovenský štát a Karpatskou Ukrajinu. 

Československá exilová vláda působila v Londýně, odkud se skrze dekretální pravomoc 

prezidenta republiky snažila alespoň o elementární zachování předmnichovského 

Československa. Druhým zahraničním centrem odboje se stala Moskva.  

OTÁZKA Č

. 4 - PERIODIZACE ČESKOSLOVENSKÝCH DĚJIN STÁTU A PRÁVA (1945 – 

1992). 

Porážkou Německa došlo k obnovení Československa v předmnichovských hranicích (vyjma 

Podkarpatské Rusi, ta byla připojena k SSSR). Dekretem prezidenta republiky č. 11/1944 byl 

taktéž obnoven právní pořádek. Program poválečné obnovy byl shrnut v Košickém vládním 

programu, který počítal se zestátněním majetku, řešením národnostní otázky či potrestáním 

kolaborantů. 

Demokratický vývoj Československa byl přerušen 25. 2. 1948, kdy se Klement Gottwald 

„právě vrátil z Hradu, kde prezident republiky všechny jeho nároky tak, jak mu byly 

podány, přijal“. Tím začala čtyřicetiletá éra srpu a kladiva v Československu - proradní 

kapitalisté bezprizorně vykořisťující neblahý dělnický lid byli svrženi a ruku v ruce se 

Sovětským svazem bylo vykročeno ke světlým zítřkům. 

Únorový převrat odstartoval tzv. právnickou dvouletku – proces přeměny práva tak, aby 

odpovídalo sovětskému pojetí. Přijata byla i Ústava 9. května, kterou Beneš odmítl a raději