ČPD_Kabrheloviny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
kterých začaly prim hrát stavy).
Rozsáhlá kolonizace a rozvoj měst ještě prohloubily diferenciaci společnosti. Trvalý
přechod velké části půdy i s poddanými do rukou soukromých osob (šlechticů) vedl
k vytvoření závislosti poddaných na ní žijících na těchto nových pánech. Definitivně tak
vzala za své patrimoniální teorie státu a vztahy mezi panovníkem a šlechtou začínají být
postaveny na nové bázi, a to lenním systému.
Éra rozmachu měst nastává od poloviny 13. století. Dochází tak ke vzniku další složky, která
chce svůj podíl na moci – tedy měšťanstva. Během 13. století tak dochází k oslabení moci
panovníka, který se „rozdělil s českou šlechtou o moc v zemi a bral ohled na její požadavky v zemské
správě a politické reprezentaci.“ Důsledkem tohoto vývoje je tak konstituování zemského
sněmu (zhruba v 2. polovině 13. století) jako vrcholného stavovského orgánu, který
rozhodoval o klíčových otázkách.
Moc šlechty výrazně posílil Jan Lucemburský vydáním inauguračních diplomů (taková česká
Magna Charta), kterými zakotvil některá privilegia šlechty (osvobození od daní, šlechta
mohla odmítnout vojenského tažení do zahraničí).
Pro právo tehdejší doby je charakteristický partikularismus. Obecným právem, kterým se
řídila šlechta, bylo právo zemské. Vedle něj existovaly i další právní systémy – typicky právo
městské, kanonické či horní. Doposud převažující obyčejové právo začalo být pomalu
doplňováno legislativními akty vydávanými různými subjekty.
DOBA HUSITSKÁ
Důvody pro vypuknutí husitského hnutí je třeba hledat již v průběhu 14. století. Došlo
k ekonomické krizi, Evropou se prohnala morová epidemie („černá smrt“) a prohloubila se
taktéž diferenciace společnosti.
V českých zemích vlastnila církev až třetinu veškeré půdy, její majetek se dále zvyšoval např.
prodejem odpustků. V kombinaci s politickou krizí v době vlády Václava IV. představovaly