ČPD_Kabrheloviny

Zemskému soudu předsedal sám panovník, který se mohl nechat zastoupit jinou, jím 

určenou osobou (zpravidla nejvyšším purkrabím). Jednání před ním řídil zemský sudí. 

Přísedícími byli šlechtici (vyšší i nižší – podle dohody z roku 1487 dvanáct pánů a osm 

rytířů). Samotné líčení se dělilo na tři stadia – půhon, líčení pře a exekuci. 

Vedle zemského soudu většího fungoval i menší zemský soud, do jehož agendy spadaly 

spory, které svou hodnotou nepřesahovaly deset hřiven stříbra. Zasedali na něm zemští 

úředníci, přísedícími byli rytíři. 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 17 

KODIFIKACE ZEMSKÉHO PRÁVA 

První oficiální kodifikací sice bylo až Vladislavské zřízení zemské, již před ním však bylo 

zemské právo zachyceno v právních knihách. 

Prvním soukromým sepsáním zemského práva byla Kniha rožmberská z první poloviny 14. 

století. Ačkoli její původní znění restaurovat původní znění, dochovaly se určité fragmenty 

zejména procesněprávního charakteru. 

V souvislosti s nepřijetím Karlova Majestátu došlo k sepsání Ordo iudicii terrae, ve kterém 

bylo použito zhruba 10% původního textu Majestátu, který byl ve sporných pasážích, pro 

které byl odmítnut, revidován a pozměněn. Kniha byla psána latinsky, pozdější český 

překlad nese název Řád práva zemského. 

V době předhusitské sepisuje Ondřej z Dubé Práva zemská česká. Podněty pro sepsání 

čerpal z přímého působení v zemském soudu (byl nejvyšším sudím).  

Koncem 15. století vydal Viktor Kornel ze Všehrd podle názvu stručnou publikaci – O 

právech, súdiech a dskách země české knihy devatery (zkráceně Knihy devatery). Oproti 

VZZ zde Všehrd straní spíše nižší šlechtě a městům, čímž se dostal do sporu s vyšší šlechtou, 

která byla právě ve VZZ velice zvýhodněna. První tři knihy jsou věnovány problematice 

centrálních soudů a řízení před zemským soudem, v následujících třech se zabýval