ČPD_Kabrheloviny

několik typů, nejčastěji se užíval ordál vodou (neviný se potopil), železem (chození po 

rozpáleném železe, o vině rozhodovalo, zda se dotyčný spálil, či podle jizev) či soubojem 

(poraženému byla useknuta hlava, takže na výsledku soudní pře už mu asi tolik nesešlo). 

Tortura sloužila k vymáhání přiznání užitím fyzického násilí. Nesměla však být užita na 

šlechtice, těhotné ženy či nedospělí. Zároveň musel být dotyčný žalován pro hrdelní zločin. 

OTÁZKA Č

. 13 - STAVOVSKÉ POVSTÁNÍ V LETECH 1618 – 1620 A JEHO DŮSLEDKY PRO 

ČESKOU KORUNU, MEZINÁRODNÍ POSTAVENÍ A ÚZEMNÍ ZTRÁTY ČESKÉ KORUNY V 
OBDOBÍ ABSOLUTISMU

Počátkem roku 1618 vyvrcholily letité spory mezi šlechtou a Matyášem. Ty byly jednak 

politické, kdy Habsburkové usilovali o omezení moci šlechty, zároveň  také náboženské – 

roku 1611 na český trůn nastoupivší Matyáš začal na českém území prosazovat tvrdou 

rekatolizační politiku, což bylo v rozporu s Rudolfovým Majestátem z roku 1609, kterým 

potvrdil Českou konfesi (1575). 

V březnu 1618 zaslaly české stavy Matyášovi stížnost ohledně porušování Majestátu, ten ji 

však odmítl jako neoprávněné, což stavy pobouřilo. 

Na květnovém shromáždění stavů získala navrch radikální strana, což vyústilo v třetí 

pražskou defenestraci (23. 5. 1618), při níž postupně letěli z okna místodržící Vilém Slavata 

z Chlumu, Jaroslav Bořita z Martinic a písař Filip Fabricius. Tímto aktem daly stavy jasně 

najevo rozchod s habsburskou politikou.  

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 22 

O dva dny později byla ustanovena vláda třicetičlenného direktoria, které převzalo moc 

v zemi. V očekávání vojenského střetnutí začaly stavy hledat spojence v zahraničí, výrazné 

pomoci se jim však nedostalo.  

V létě 1619 se sešel generální sněm zemí Koruny české, který 31. 7. přijal Českou