ČPD_Kabrheloviny

zemských práv – Obnovená zřízení zemská. V Čechách byla vydána roku 1627, na Moravě o 

rok později. Motivy pro jeho vydání byly jednoduché – Ferdinand II. Štýrský potřeboval 

upevnit svou vojenskou i politickou moc, utužit katolictví a oslabit stavy. Soukromého práva 

se OZZ dotýkalo minimálně. 

Habsburkům bylo garantováno dědičné právo na český trůn, při čemž se panovník 

zavazoval, že bude pečovat o blaho zemí Koruny české. Moc stavů byla zatlačena do pozadí, 

zemským sněmům přiznány jim byly pouze dílčí úkoly typu výběrů daní. Chtěly-li se podílet 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 23 

na legislativě, musely požádat panovníka o souhlas. Na sněmu nyní jako první stav zasedal 

stav prelátský, čímž došlo k omezení měst i šlechty. 

Jediným povoleným náboženstvím bylo podle OZZ katolictví. Evangeličtí šlechtici byli nuceni 

opustit zemi, poddaní se museli podřídit – „cuius regio, eius religio.“  

Hojně se OZZ dotklo organizace soudnictví. Ústní proces byl nahrazen procesem písemným, 

zároveň došlo k omezení svrchovanosti zemského soudu, od něhož se nyní bylo možné 

odvolat k panovníkovi, který tak měl právo do procesu zasahovat. V oblasti trestního práva 

byla zakotvena povinnost zahajovat proces ex officio. 

Za úřední jazyk byla nyní formálně považována němčina, fakticky však byla češtině 

nadřazena. 

OTÁZKA Č

. 15 - 

ÚSTŘEDNÍ ORGÁNY HABSBURSKÉHO SOUSTÁTÍ A SPRÁVA ZEMSKÁ, 

KRAJSKÁ

, MĚSTSKÁ A PODDANÝCH V OBDOBÍ FEUDÁLNÍHO ABSOLUTISMU 

Vývoj státního aparátu v době pobělohorské se nesl duchu snah o omezení moci stavů na 

straně jedné a jasnými centralizačními tendencemi na straně druhé. Postupně se tak 

formoval rozsáhlý byrokratický aparát, v jehož čele stály vídeňské úřady. Společné orgány