ČPD_Kabrheloviny

oeconomicum (ekonomická správa). 

Zvláště v dobách vlády osvícenských panovníku došlo k rozsáhlým správním reformám. 

Organizaci jednotlivých úřadů silně pozměnila tzv. Haugwitzova reforma z roku 1749. 

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 25 

Správa se měla centralizovat, zbavit vlivu stavovských korporací a zkvalitnit dosazením 

odborně vzdělaných úředníků. 

ORGÁNY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ 

V počáteční fázi absolutismu Habsburkové respektovali stále ještě velmi živou skutečnost, že 

monarchie vznikla jako personální unie tří dříve samostatných součástí. Centralizační snahy 

se tedy prozatím omezily na podřízení dosavadních úřadů přímo panovníkovi, nikoli 

stavům, jak tomu bývalo dříve. O tom svědčí i fakt, že generální sněm českých zemí, v době 

předbělohorské reprezentativní stavovský úřad, se přestal svolávat úplně. 

Česká dvorská kancelář byla nejvýznamnějším úřadem pro správu zemí Koruny české. 

Jeho agendou byly činnosti spojené s dnešními ministerstvy vnitra, spravedlnosti a 

nejvyššího soudu. Její postavení v rámci monarchie by se dalo charakterizovat jako 

„ministerstvo pro správu zemí Koruny české.“ na cestě do českých zemí přes ni přecházely 

záležitosti patřící do kompetence jednotlivých zemí, ale i záležitosti z centralizovaných 

oblastí financí a vojenství (tedy agenda dvorské komory a dvorské vojenské rady). 

Roku 1624 byla přesunuta do Vídně. V rámci Haugwitzovy reformy byla zrušena (1749) a 

roku 1762 nahrazena Spojenou česko-rakouskou dvorskou kanceláří (Vereinigte Hofstelle). 

Její soudní kompetence přejal Nejvyšší soudní úřad (Oberste Justizstelle). 

KRAJSKÁ SPRÁVA 

Krajská správa si až do poloviny 18. století zachovávala alespoň částečně stavovský ráz. 

V čele krajů v Čechách stáli dva hejtmani. Jejich působnost se týkala věcí veřejné správy či 

berní.  

S reformami krajské správy se opět setkáváme za vlády osvícenských panovníků. Od roku 

1751 řídil kraj jediný hejtman. Jeho pravomoci postupně narůstaly – byl zodpovědný za