ČPD_Kabrheloviny

Nejvyšší soudní instancí pak byl Nejvyšší soudní úřad ve Vídni. 

DRUHÁ SOUDNÍ REFORMA – 1787 

V rámci druhé soudní reformy dochází k oddělování civilních a trestních soudů a přenesení 

trestněprávní agendy „na soudy, které budou vybaveny postačitelným počtem zkoušených řádně 

placených mužů.“ Prvoinstanční pravomoc byla dána kriminálním soudům, které měly 

zpravidla sídlo v krajském městě. Jako apelační soudy pak působily vrchní kriminální 

soudy. 

OTÁZKA Č

. 17 - OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ABSOLUTISTICKÉHO PRÁVA - PRAMENY 

PRÁVA

, SYSTÉM PRÁVA,PUBLIKACE PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ 

V nově formované západní části monarchie se lze setkat s několika charakteristickými rysy 

práva. Středověké obyčeje začínají být nahrazovány psaným právem a za své vzal 

v důsledku unifikace také právní partikularismus. Nové právní předpisy již upravily 

jednotlivá právní odvětví jednotně pro celé obyvatelstvo bez ohledu na příslušnost k různým 

společenským vrstvám.  

Forma práva se mění s vydáním Obnoveného zřízení zemského, ve kterém byl obsažen 

zákaz používaní starších soudních nálezů a obyčejů. Zákonodárná pravomoc sněmu je 

omezena na minimum a je svěřena panovníkovi jako jedinému tvůrci zákonů. Neexistuje 

žádná právní úprava, která by předem nebyla schválena panovníkem. Převahu mají patenty, 

reskripty, mandáty, artikuly, řády a instituce, tj. projevy panovnické vůle. 

Objevují se tendence k unifikaci práva, které odpovídají centralistickým snahám Vídně, snaze 

omezit moc stavů jednotlivých zemí a podrobit země vůli panovníka. V tereziánské době vítězí 

snaha o unifikaci česko-rakouského práva. Uhry a uherské právo zůstávají mimo unifikační 

snahy (vyjma doby Bachova absolutismu). Od druhé poloviny 18. století se jako výraz 

unifikačních tendencí vytváří česko-rakouské zákoníky a do té doby platné české právo se 

rozptyluje ve společné právo česko-rakouské.