ČPD_Kabrheloviny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
podobu trestního práva v českých zemích až do roku 1949 (TZ z roku 1852 byl v podstatě
pouhou novelizací). Výslovně stanovil, že podmínkou trestnosti je zlý úmysl pachatele.
Byl rozdělen na část o zločinech a na část o přestupcích. Tomu odpovídají i odlišné sankční
mechanismy. Zločiny byly trestány smrtí oběšením či žalářem, přestupky vězením, ztrátou
práv, peněžitými tresty, propadnutím věci, ale i bitím.
OTÁZKA Č
. 19 - KODIFIKACE OBČANSKÉHO PRÁVA A CIVILNÍHO PROCESU V OBDOBÍ
ABSOLUTISMU
(DO ROKU 1848)
V průběhu 18. století dochází taktéž ke kodifikaci občanského práva. Roku 1753 rozhodla
Marie Terezie o zřízení kompliační komise pro přípravu jednotného zákoníku pro české a
rakouské země, označovaného jako Codex Theresianus.
Práce dovršená až roku 1766 se v souladu s římskoprávní tradicí sestávala ze tří dílů (práva
osobní, práva věcná, obligace). Kodifikovala tradiční české právo, navíc doplněné o předpisy
z dob absolutismu. Podpůrná platnost byla přiznána taktéž římskému právu, do doby jejich
výslovné derogace měly v platnosti zůstat i zemské zákoníky.
Problémem zákoníku byla až přehnaná kazuističnost, nepřehlednost, sám formát vyvolal
rozpory – „měl daleko více povahu traktátu než zákoníku.“ Proto ho panovnice vrátila
k přepracování, nakonec však kodifikační práce nadobro ustaly.
První díl Všeobecného občanského zákoníku byl pod číslem 591/1786 J. G. S
(Justizgesetzsammlung – viz výše) vydán až za vlády Josefa II. Byl založen na
přirozenoprávní koncepci, zahrnuty do něj byly i předpisy vydané od r. 1781 – zrušení
nevolnictví, toleranční patent či manželský patent. Situace, které jím nebyly upraveny, se
nadále řídily OZZ a Koldínovými Právy městskými království českého. Po Josefově smrti
pokračovala v práci nová komise v čele s Karlem Martinim, který byl později nahrazen