ČPD_Kabrheloviny

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 35 

VÝVOJ NA MORAVĚ 

Revoluční rok proběhl na Moravě o poznání klidněji. Na konci března se sešel stavovský 

zemský sněm rozšířený o zástupce měšťanstva (celkově měl 261 členů). Vypracoval volební 

řád, podle kterého byl zvolen sněm nový. V něm již zasedli i zástupci velkostatkářů.  

Tento volený sněm se sešel na konci května. Rozhodl o zrušení roboty a naturálního desátku, 

proti čemuž se feudálové odvolali k císaři, který rozhodl, že zrušení roboty může schválit jen 

říšský sněm.  

Moravský zemský sněm taktéž deklaroval odpor ke státoprávnímu spojení s Českým 

královstvím („země je od Čech neodvislá, přináležící k celitému svazku Rakouského 

mocnářství“). Stihl také vypracovat zemskou ústavu, ta však taktéž nevešla v platnost.  

OTÁZKA Č

. 21 - STADIONOVA ÚSTAVA 1849 A ZNOVUOBNOVENÍ ABSOLUTISMU 

Ačkoli v Kroměříži od podzimu 1848 zasedal ústavodárný sněm, jím vypracovaný návrh 

nikdy nebyl schválen, jelikož byla na začátku března (4.3.) přijata Stadionova ústava. To 

poskytlo císaři prostor k tomu, aby nechal kroměřížský sněm vojensky rozehnat. Ačkoli 

ústava nikdy formálně účinnosti nenabyla, některá její ustanovení (zrušení poddanství, 

občanská práva) v praxi přetrvala. Vzhledem k některým ustanovením (jednotné území, 

silné pravomoci panovníka) ji lze označit za centralistickou. 

Ústava se skládala z šestnácti částí a obsahovala 123 paragrafů. Náležel k ní také katalog 

občanských práv (upraven samostatně) čítající 13 paragrafů. 

Úvodních osm paragrafů vymezuje území a základní organizační rysy monarchie. 

Charakterizují ji jako jednotné mocnářství (tedy včetně Uher), které tvoří celní a tržní unii. 

§ 2 - Tyto země korunní dělají svobodné i samostatné, nerozdílné nerozlučné ústavní dědičné 

mocnářství Rakouské. 

§ 3 - Hlavní město říše císařské a sídlo moci říšské jest Vídeň. 

§ 4 - Jednotlivým zemím korunním pojišťuje se jich samostatnost v mezích takových, jež tato