ČPD_Kabrheloviny

ústava říšská ustanovuje.

§ 7 - 

 Celním a tržebním ouzemím jest říše celá. 

Druhá část ústavy se věnuje osobě císaře. Trůn byl dědičný v habsbursko-lotrinské linii 

v duchu pragmatické sankce.  

Ústava císaři garantovala široké pravomoci – např. vyhlašovat války, jmenovat a propouštět 

ministry, udílet šlechtické tituly, či vyhlašovat zákony.  

ČPD – OTÁZKY KE ZKOUŠCE; pro PrF MUNI 2012 Miloslav Kabrhel 

 36 

§ 12 – Císař bude korunován jako císař Rakouský. Obšírnější toto ustanovení obsaženo budiž 

v nařízení zvláštním. 

§14 - Císař jest posvátný, neporučený a neodpovědný. 

§ 18 -

 Císař prohlašuje zákony a vydání toho se týkající nařízení. Ku každému opatření třeba 

jest, aby bylo spolu podepsáno od jednoho odpovědného ministra. 

§ 21 - Císaři přísluší právo k udělování milosti, ke zmírňování trestu a k odpouštění jeho 

(amnestování), vyhražujíc obzvláštní nařízení, co se týče ministrů. 

Třetí část ústavy se zabývala občanskými právy - stanoveno v ní bylo jednotné občanství, 

jednotný právní řád či rovnost před zákonem. Pátá a šestá část stanovovaly, které záležitostí 

jsou v kompetenci jednotlivých zemí a které se budou projednávat na celostátní úrovni.  

Sedmá část, tvořená jediným paragrafem, stanovovala způsob výkonu zákonodárné moci. 

§ 37 - Moc zákonodárná vykonává se v záležitostech říšských od císaře ve spojení se sněmem 

říšským, v záležitostech pak zemských od císaře ve spojení se sněmy zemskými. 

Na ni navazující osmá část se zabývala říšským sněmem, který měl být tvořen dvěma 

komorami. Horní komora měla být volena zemskými sněmy, dolní komora přímo těmi, 

kteří prošli majetkovým censem (který činil 500 zl. ročně, takže toto právo by příslušelo jen 

nejbohatším šlechticům). Volební období horní komory mělo být desetileté, u dolní komory 

pětileté.  

 § 40 - Komora vrchní spůsobilosti se bude z poslanců, kteří pro každou zem korunní voleni